<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>IT blog &#187; Ostatní</title>
	<atom:link href="http://szj.cz/category/ostatni/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://szj.cz</link>
	<description>internet, linux, novinky, programování</description>
	<lastBuildDate>Sat, 12 Sep 2015 11:14:32 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs-CZ</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=4.2.2</generator>
	<item>
		<title>Acer Aspire Switch 10 : recenze a zkušenosti</title>
		<link>http://szj.cz/acer-aspire-switch-10-recenze-a-zkusenosti/</link>
		<comments>http://szj.cz/acer-aspire-switch-10-recenze-a-zkusenosti/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 12 Sep 2015 11:14:32 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[recenze]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=1011</guid>
		<description><![CDATA[Po dobu tří měsíců se mi do ruky dostal malý notebook Acer Aspire Switch 2 10. Ta dvojka v názvu značí evoluční řadu, desítka naopak úhlopříčku displeje. Jde o konvertibilní zařízení. Dotykový displej lze oddělit od klávesnice, čímž vzniká tablet. Připojením doku s klávesnicí získáte možnost pohodlného psaní a jeden plnohodnotný USB 2.0 konektor (víc jich [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Po dobu tří měsíců se mi do ruky dostal malý notebook <strong>Acer Aspire Switch 2 10</strong>. Ta <em>dvojka</em> v názvu značí evoluční řadu, <em>desítka</em> naopak úhlopříčku displeje. Jde o <strong>konvertibilní zařízení</strong>. Dotykový displej lze oddělit od klávesnice, čímž vzniká <strong>tablet</strong>. Připojením doku s klávesnicí získáte možnost pohodlného psaní a jeden plnohodnotný <strong>USB 2.0</strong> konektor (víc jich notebook nemá a <strong>postrádá RJ-45</strong>). Zařízení jsem používal denně a nyní se s vámi podělím o svoje zkušenosti. Nepůjde o klasickou recenzi, ale spíše o poznatky z praktického užívání.</p>
<div id="attachment_1017" style="width: 635px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2015/09/notebook.jpg"><img class="wp-image-1017 size-large" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2015/09/notebook-1024x768.jpg" alt="notebook" width="625" height="469" /></a><p class="wp-caption-text">Acer Aspire Switch 2 10</p></div>
<h2>Nesmíte jezdit vlakem</h2>
<p>Následující odstavec bude nejspíše znít vtipně, ale notebook nesmí do vlaku. Konkrétně jej v RegioJetu rozhodně nepokládejte na stoleček v Relax třídě. Stává se totiž, že zcela náhodně <strong>vypadne klávesnice</strong>. Lék je naštěstí jednoduchý, stačí obě části notebooku rozpojit a znovu zapojit, ale zkuste si to udělat pětkrát během půl hodiny, když tvoříte nějaký text. To si o inženýrech v Aceru nebudete myslet nic pěkného.</p>
<p>Teď vážněji. Notebooku nejspíše vadí <strong>otřesy</strong>, které jsou s cestou vlakem neodmyslitelně spojeny. Můj tip je ten, že konkrétně selhává spoj mezi dokem s klávesnicí a monitorem. Na třeba setinu vteřiny dojde k přerušení kontaktu a operační systém žije v domnění, že dok byl odpojen.</p>
<p>Uvedený problém jsem vyřešil tak, že notebook pokládám na nohy, ne na stoleček. Vaše tělo totiž řadu vibrací pohltí a pro notebook je to tedy menší zátěž, než v případě položení na rovnou plochu stolku.</p>
<p>Osobně mi konstrukce notebooku připadá lehce postavená na hlavu. Část s displejem je totiž mnohem těžší než dok s klávesnicí. Chápu, že bylo třeba někam vměstnat baterii a všechen hardware, díky tomu je ovšem spoj s dokem více namáhán (pořád na něj něco tlačí nebo s ním kývá těžší displej). Měl jsem strach používat notebook v nestandardních polohách, zdálo se mi, že se displej až moc tlačí k zemi, každou chvílí povolí spoj s klávesnicí a horní část se oddá gravitaci.</p>
<div id="attachment_1018" style="width: 635px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2015/09/notebook-spoj.jpg"><img class="size-large wp-image-1018" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2015/09/notebook-spoj-1024x768.jpg" alt="Detail spoje" width="625" height="469" /></a><p class="wp-caption-text">Detail spoje</p></div>
<div id="attachment_1019" style="width: 635px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2015/09/notebook-pant.jpg"><img class="size-large wp-image-1019" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2015/09/notebook-pant-1024x768.jpg" alt="Jeden ze dvou pantů" width="625" height="469" /></a><p class="wp-caption-text">Jeden ze dvou pantů</p></div>
<h2>Nejde nainstalovat alternativní OS</h2>
<p>Druhý den používání notebooku jsem došel k názoru, že dlaždice ve Windows 8 jsou sice pěkné, ale vrátím se ke svému oblíbenému Linuxu. Vytvořil jsem si tedy instalační USB flash disk s tím, že formou dual-bootu nainstaluji distribuci Ubuntu. Jenže to bych nejprve musel z flashky nabootovat &#8230;</p>
<p>Notebook nemá klasický BIOS. Namísto toho používá <strong>UEFI</strong>. Nic proti tomu, je to novější technologie, bývá však slušnost povolit přepnutí zařízení do <strong>legacy</strong> módu a BIOS emulovat. Díky tomu bych mohl nabootovat z flashky a Ubuntu nainstalovat. Firmware notebooku však nic podobného <strong>neumožňuje</strong>. Našel jsem sice různé pokoutné návody, jak vytvořit instalační médium kompatibilní s UEFI, ovšem jak jsem si přečetl, polovina věcí by mi pak v Linuxu stejně  nefungovala (např. Wi-Fi). Vzhledem k tomu, že jsem měl notebook zapůjčený jen na pár měsíců, tak jsem toto neřešil a používal Windows.</p>
<h2>Jednou vypadlo podsvícení</h2>
<p>Za dobu používání notebooku se mi jednou stalo, že vypadlo podsvícení. Šlo dle mého o softwarový problém, pomohl totiž restart. Notebook podle úrovně okolního jasu podsvícení sám reguluje, tady to zdá se, přeťal.</p>
<h2>Odezva systému</h2>
<p>Opravdu příjemně mě překvapila rychlost systému. S notebookem se skutečně příjemně pracuje, i když jsou na něm naistalované poměrně náročné Windows 8. Trik je podle internetu v tom, že jde o speciální edici &#8222;Windows 8.1 with Bing&#8220;, která patrně hospodárně pracuje se systémovými prostředky. Ale nemusíte se ničeho bát, jde o plnohodnotné Windows, každý program, který jsem nainstaloval, fungoval.</p>
<p>Dále jsem se hodně bál nedostatku RAM. Počítač ale těží z toho, že nemá žádný pevný disk a stránkovat tak může na rychlou paměť.</p>
<div id="attachment_1020" style="width: 635px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2015/09/notebook-rozpojeny.jpg"><img class="size-large wp-image-1020" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2015/09/notebook-rozpojeny-1024x768.jpg" alt="Notebook v rozpojeném stavu" width="625" height="469" /></a><p class="wp-caption-text">Notebook v rozpojeném stavu</p></div>
<h2>Dotykové rozhraní</h2>
<p>Někdy mám pocit, že Windows 8 trpí schizofrenií. Dvě metody používání zařízení (tablet nebo notebook) totiž programátoři v Microsoftu vyřešili po svém. Ty důležité aplikace jsou v počítači <strong>dvakrát</strong>. Jednou je program optimalizovaný pro tablet, jindy pro ovládání myší. Což o to, to by mě asi ani nevadilo, když jste ale v módu počítač, chcete kouknout na fotku a otevře se vám tabletový prohlížeč s dotykovým ovládáním, tak si klepete na čelo.</p>
<p>Zajímavé problémy vznikají i obráceně. S myší a klávesnicí jsem nainstaloval VLC media player a na tabletu chtěl kouknout na film. Jenže tento program není na takové ovládání uzpůsobený, takže se snažíte prstem trefit na titěrné ovládací prvky. Když to srovnám s MX playerem z Androidu, tak jde o rozdíl sto a jedna.</p>
<p>Jako uživateli vám proto nezbývá, než si některé programy nainstalovat dvakrát, jednou pro tablet, jednou pro klasický počítač.</p>
<h2>Zhodnocení</h2>
<p>Koupil bych si tento tablet? Na rovinu <strong>ne</strong>. Nemám pocit, že bych byl s nějakou vlastností vyloženě nespokojený, ale zařízení jako celek není pro mě. Podle mého jde spíše o tablet s klávesnicí, než o notebook. Nelze nainstalovat jiný operační systém, což patrně většině uživatelů vadit nebude. Výdrž notebooku je výborná, na běžnou práci vydrží kolem <strong>osmi hodin</strong>. Výdrž kloubu spojujícího displej s dokem je diskutabilní. Sice za dobu mého používání nedošlo k žádnému nalomení nebo ošoupání, nemám však důvěru v to, že by tomu tak bylo i po roce používání. Záruka to naštěstí jistí.</p>
<p>Pokud o zařízení uvažujete, zvažte, zda se výše uvedené výtky nedotknou i vás. Pokud hledáte domů počítač a tablet v jednom a nemáte v úmyslu pracovat v terénu, lze nad koupí přemítat. V opačném případě se raději poohlédněte po klasickém netbooku bez dotykového displeje.</p>
<h4>Příchozí dotazy:</h4><ul><li>wordpress</li></ul>]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/acer-aspire-switch-10-recenze-a-zkusenosti/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jak na anglické komiksy?</title>
		<link>http://szj.cz/jak-na-anglicke-komiksy/</link>
		<comments>http://szj.cz/jak-na-anglicke-komiksy/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 16 Nov 2013 14:02:10 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[komiks]]></category>
		<category><![CDATA[USA]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=914</guid>
		<description><![CDATA[Před nedávnem jsem v ČR navštívil obchůdek, který znám ze seriálu The Big Bang Theory. Jde o prodejnu, kde koupíte vše od komiksů až po repliky ze známých filmů a seriálů. Tedy nic pro normálního člověka, ale pravé království pro osobu milující sci-fi a fantasy. Osobně se řadím někde na pomezí obou zmíněných skupin zákazníků. [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/11/comixology.jpg"><img class="alignleft size-full wp-image-916" alt="comiXology" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/11/comixology.jpg" width="320" height="240" /></a>Před nedávnem jsem v ČR navštívil obchůdek, který znám ze seriálu The Big Bang Theory. Jde o prodejnu, kde koupíte vše od komiksů až po repliky ze známých filmů a seriálů. Tedy nic pro <em>normálního člověka</em>, ale pravé království pro osobu milující sci-fi a fantasy. Osobně se řadím někde na pomezí obou zmíněných skupin zákazníků. Neláká mě tedy představa zaručeně pravé kouzelnické hůlky z Harryho Pottera, na druhou stranu komiksům se nebráním. Již dlouho jsem přitom chtěl vyzkoušet příběh v originále, a proto jsem ze zmíněného obchodu odcházel s anglickým komiksem, o 50 % dražším než v USA (což ale chápu a níže vysvětlím, proč zboží tolik stojí). Komiks jsem přečetl a začal toužit po dalším díle. A v tu chvíli jsem si položil otázku. Jak vlastně u nás <strong>sehnat za rozumnou cenu komiks z USA</strong>?</p>
<p>Možností je v podstatě několik. Tu nejjednodušší představuje opětovná návštěva dotyčné prodejny nebo internetového obchodu s patřičným zbožím. V tomto případě ovšem očekávejte odpovídající ceny.</p>
<p>Druhou dobrodružnější volbu symbolizuje koupě přímo v USA. Dokáži si živě představit jak na to. Stačilo by nalézt zahraniční obchod a z něj si zboží nechat poslat. Problém by však činilo poštovné, pravděpodobně neúměrné výši objednávky. Nezbývalo by proto než poskládat velkou zásilku nebo využít služeb firmy Shipito, která by produkty uchovávala ve vaší virtuální schránce v USA a jakmile by byla plná, tak by za jedno poštovné byly všechny komiksy přeposlány k nám do ČR.</p>
<p>Ještě však existuje třetí, výrazně jednoduší a levnější možnost – elektronická verze. Pokud se nyní ošíváte, nedivím se vám, na poprvé jsem měl stejné pocity. Přece jenom čtení papírového komiksu nelze srovnávat s <em>naskenovaným PDFkem</em>. Zahraniční vydavatelé to však dobře vědí, a proto přišli s lepším řešením. Využívají technologii platformy <a href="http://www.comixology.com/">comiXology</a>, která přináší originální způsob čtení digitálního komiksu. Ten se podle Wikipedie dokonce může dočkat <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/ComiXology#Patent">patentu</a>.</p>
<p>Na webu comiXology.com si buď zakoupíte požadovaný komiks (ceny začínají na jednom dolaru) nebo sáhnete po bezplatné položce. Do tabletu nebo chytrého mobilního telefonu s Androidem nebo iOS si následně stáhnete speciální aplikaci. Ta komiks otevře a bude jej prezentovat po jednotlivých panelech a vaše oči se budou chovat stejně jako v případě papírové stránky. Doporučuji vyzkoušet, za bezplatný komiks nic nedáte a hned budete vědět, jestli vám toto řešení vyhovuje. Já jsem si comiXology oblíbil. Bohatá nabídka pokrývá různé žánry (od dětských až po ty <em>dospělejší</em> &#8211; např. pod hlavičkou Vertigo), ceny jsou nízké a aplikace pro čtení na vybraném zařízení skutečně funguje. Nevyžaduje navíc připojení k internetu, komiks se totiž celý stáhne a uloží.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/jak-na-anglicke-komiksy/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Game: Recenze knihy</title>
		<link>http://szj.cz/game-recenze-knihy/</link>
		<comments>http://szj.cz/game-recenze-knihy/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 25 Sep 2013 20:55:59 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[ebook]]></category>
		<category><![CDATA[elektronická kniha]]></category>
		<category><![CDATA[Game]]></category>
		<category><![CDATA[recenze]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=892</guid>
		<description><![CDATA[Během akce jsem si pořídil elektronickou knihu Game za lidových 49 Kč. Zaujal mě námět, kdy hlavní postava náhodou objeví záhadný mobilní telefon, který rozdává stále náročnější úkoly, za jejichž splnění roste prestiž v žebříčku hráčů i finanční odměna. Popis e-knihy dále sliboval zapojení moderních IT technologií, na což jsem slyšel a ebook koupil. Úvod [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Během akce jsem si pořídil elektronickou knihu Game za lidových 49 Kč. Zaujal mě námět, kdy hlavní postava náhodou objeví záhadný mobilní telefon, který rozdává stále náročnější úkoly, za jejichž splnění roste prestiž v žebříčku hráčů i finanční odměna. Popis e-knihy dále sliboval zapojení moderních IT technologií, na což jsem slyšel a ebook koupil.</p>
<h2>Úvod vtáhne do děje</h2>
<p>Mám rád tituly, které mě co nejrychleji přesvědčí o tom, že stojí za to, je dočíst. V případě Game se to daří. První polovinu knihy sledujete hlavního protagonistu s přezdívkou HP u plnění úkolů a přemýšlíte, kdo za Hrou stojí a jaký je vlastně její smysl. Pokud k smrti nesnášíte spoilery, přeskočte prosím na další odstavec, protože teď popíši, proč od druhé poloviny již kniha nemá takové tempo. Stane se pro čtenáře nepříjemná věc, HP ve hře skončí a zoufale se snaží zpět zapojit. Přiznám se, že tato část  mě však již tak nebavila, raději bych sledoval provádění dalších misí.</p>
<p>Game má celkem tři díly, já četl pouze první, který končí seriálovým stylem, tedy budí touhu vědět, jak bude příběh pokračovat. Žádná z hlavních otázek totiž není zodpovězena. Osobně mě však titul nezaujal natolik, abych o pořízení dalšího dílu uvažoval. Stejně lidovou cenu jako za úvodní ebook bych klidně zaplatil, ne však několik stokorun.</p>
<h2>Anglické průpovídky kupodivu fungují</h2>
<p>Kniha je bohatě zásobena anglickými výrazy, které se ojediněle spojují do celých vět. Naše mateřština se zde míchá s tímto jazykem ve výborném poměru. Pokud anglicky neumíte, nijak to dějovou linku nenaruší, patrně vám však bude vrtat hlavou, co to ten HP brblá. Pokud zmíněný cizí jazyk ovládáte, užijete si nadávky a trefná pojmenování. Co se týče zapojení IT, hrdina pošle pár emailů, použije IM, zná Google a v závěru dojde na hračky ve stylu filmů Dannyho parťáci &#8211; jmenovat mohu například brýle, které obelstí sítnicový skener.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/game-recenze-knihy/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Recenze Vodafone Smart III</title>
		<link>http://szj.cz/recenze-vodafone-smart-iii/</link>
		<comments>http://szj.cz/recenze-vodafone-smart-iii/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 08 Jul 2013 07:54:33 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[Android]]></category>
		<category><![CDATA[recenze]]></category>
		<category><![CDATA[Vodafone Smart III]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=775</guid>
		<description><![CDATA[Vodafone i tento rok dodržel tradici a před začátkem léta uvedl vlastní smartphone. Jedná se o Vodafone Smart III, označovaný rovněž jako 975N. V této recenzi nebudu zařízení popisovat z každého úhlu, protože s tímto úkolem se již vypořádala řada serverů, ale zaměřím se spíše na poznatky z praktického používání. Když jsem hledal svůj nový [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Vodafone i tento rok dodržel tradici a před začátkem léta uvedl vlastní smartphone. Jedná se o Vodafone Smart III, označovaný rovněž jako 975N. V této recenzi nebudu zařízení popisovat z každého úhlu, protože s tímto úkolem se již vypořádala řada serverů, ale zaměřím se spíše na poznatky z praktického používání.</p>
<p>Když jsem hledal svůj nový mobilní telefon, měl jsem tři hlavní kritéria:</p>
<ul>
<li>Android minimálně ve verzi 4.1</li>
<li>Elektronický kompas (kvůli geocachingu)</li>
<li>Rozumný poměr cena / výkon</li>
</ul>
<p>Wi-Fi, GPS a podobné technologie jsem bral jako samozřejmost, protože jimi disponuje prakticky každý nový smartphone. Do oka mi padl Vodafone Smart III, nepodařilo se mi však s naprostou jistotou ověřit, zda-li přichází s elektronickým kompasem. Po otevření přiloženého manuálu se ovšem dozvídáte, že kompas skutečně využijete, stejně jako A-GPS (asistovaná GPS).</p>
<h2>GPS</h2>
<p>Ve volných chvílích se měním v hráče geocachingu a libí se mi i Ingress. S ohledem na tento fakt uznáte, že bez GPS bych se neobešel. S vyhledáním polohy jsem až na jednu výjimku problémy neměl, přibližně do jedné minuty si mobil opatřil souřadnice. Zmíněný neúspěšný případ se nesl v duchu neschopnosti získat fix přibližně po dobu pěti minut. Z Google Play jsem nainstaloval program <a href="https://play.google.com/store/apps/details?id=com.eclipsim.gpsstatus2">GPS Status &amp; Toolbox</a> a po chvíli se již podařilo všechny potřebné satelity objevit. Pokud vás tedy budou trápit podobné problémy s GPS, mohu uvedenou aplikaci doporučit, protože společně s A-GPS urychlí odhalení správné pozice.</p>
<h2>Rychlost systému</h2>
<p>Další velmi diskutované téma. Dokáže levný telefon zajistit obstojnou práci s Androidem? Ano i ne. Když poprvé Vodafone Smart III zapnete, přivítá vás naprosto plynulé pracovní prostředí (což beru jako samozřejmost). S instalováním dalších aplikací se ovšem celkový dojem z rychlosti mění. A nejde pouze o programy viditelně spuštěné na pozadí. Nezapomeňme na nejrůznější hry a pomůcky, které běží společně s operačním systémem jen proto, aby uživatele upozornily na <em>výhodnou akci</em> nebo <em>nutnost sklidit obilí ve hře</em>. A zde právě vynikají dražší modely, protože si s větším počtem procesů na pozadí poradí. Snažím se proto v mobilu udržovat jen ty aplikace, které skutečně potřebuji. Prakticky jde o ty nejpoužívanější pomůcky od Google (Gmail, kalendář, Google Drive apod.). Vzdal jsem se i klávesnice SwiftKey. Příjemně mě totiž překvapila defaultní klávesnice, která zobrazuje i návrhy slov. Na <em>aplikační dietě</em> se Smart III chová plynule, pro každodenní používání je systém rozhodně více než použitelný. S každým nainstalovaným programem běžícím na pozadí se pochopitelně tento dojem mění.</p>
<p>Na druhou stranu je třeba říci, že s popsaným neduhem jsem se setkal i u mnohem dražších modelů. Jeden můj známý si stěžoval, že jeho Samsung Galaxy Nexus se již nechová tak rychle. Doporučil jsem odinstalovat všechny zbytečnosti. Odpověď zněla: „Skutečně to pomohlo.“</p>
<p>Vzpomínám si ještě na jeden případ. Do ruky se mi dostal velmi levný tablet Prestigio PMP3370B s až nesnesitelně trhaným operačním systémem. Jistě už tušíte. Tentokrát jsem pouze odstranil aplikaci Facebook.</p>
<p>Ano, nejde o nic nového pod sluncem. Zařízení samozřejmě disponuje znatelnější rychlostí, když na něm neběží mnoho procesů. Jde spíše o to, že řada aplikací běží skrytě na pozadí a uživatel si jejich přítomnost plně neuvědomuje.</p>
<h2>Příslušenství</h2>
<p>Smart III jsem zakoupil za 3 177 Kč, cenu, kterou uslyšíte v každé prodejně Vodafone. Možná však bude lepší si k pořizovacím nákladům přičíst jednu budoucí investici. Nabíjecí adaptér totiž vypadá velmi zvláštně a osobně nevěřím tomu, že podivně vyvedený USB konektor vydrží delší přenášení a používání. Nyní jen čekám na to, až se poruší izolace. Naštěstí však nepůjde o žádnou tragédii. Mobil totiž nabijete i z počítače nebo snadno zakoupíte jiný adaptér, protože USB patří mezi standardní konektory.</p>
<div id="attachment_776" style="width: 160px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/07/smart-3-adapter.jpg"><img class="size-thumbnail wp-image-776" title="smart-3-adapter" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/07/smart-3-adapter-150x150.jpg" alt="Nabíjecí adaptér" width="150" height="150" /></a><p class="wp-caption-text">Nabíjecí adaptér</p></div>
<h2>Zhodnocení</h2>
<p>Pro mě stále Vodafone Smart III symbolizuje výhodnou koupi. Potěšila mě především přítomnost elektronického kompasu, který u jiných levných telefonů chybí. Za Smartem III stojí Alcatel, a proto se nebojím nekvalitního zpracování. Pokud se udržím na uzdě ohledně počtu nalistovaných aplikací, získávám dle mého názoru za 3 177 Kč výborného každodenního společníka. Proti je snad pouze baterie, která při náročném používání od rána do večera nevydrží, běžný pracovní den však s přehledem zvládá.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/recenze-vodafone-smart-iii/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jak skutečně volat levněji z libovolného telefonu</title>
		<link>http://szj.cz/jak-skutecne-volat-levneji-z-libovolneho-telefonu/</link>
		<comments>http://szj.cz/jak-skutecne-volat-levneji-z-libovolneho-telefonu/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 15 Jun 2013 05:50:20 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[callback]]></category>
		<category><![CDATA[levné volání]]></category>
		<category><![CDATA[VOIP]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=751</guid>
		<description><![CDATA[Tento článek bude popisovat službu, o které jsem před půlrokem neměl ani tušení. Již v úvodu prozradím, o co se jedná, aby případný čtenář znalý této problematiky dopředu věděl, že se zde patrně nic nového nedozví. Půjde o vychytávku jménem callback. Ta dovoluje volat za VOIP ceny z libovolně starého telefonu, bez nutnosti jeho připojení [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/06/levne-volani.png"><img class="alignleft size-full wp-image-753" title="levne-volani" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/06/levne-volani.png" alt="Levné volání" width="256" height="256" /></a>Tento článek bude popisovat službu, o které jsem před půlrokem neměl ani tušení. Již v úvodu prozradím, o co se jedná, aby případný čtenář znalý této problematiky dopředu věděl, že se zde patrně nic nového nedozví. Půjde o vychytávku jménem <strong>callback</strong>. Ta dovoluje volat za VOIP ceny z libovolně starého telefonu, bez nutnosti jeho připojení k internetu. Hodí se skvěle pro zákazníky, kteří toho moc za měsíc neprovolají, a z tohoto důvodu nepotřebují tarif obsahující mohutnou nálož volných minut, protože je stejně nevyužijí a zbytečně jim propadnou.</p>
<h2>Jak to funguje?</h2>
<p>Nejprve si budete muset zahrát na malou telefonní ústřednu. Firmu, která callback provozuje, požádáte o spojení hovoru. Osobně vyzkoušené společnosti představím v závěru tohoto textu, nyní se spíše zaměřím na popis samotného callbacku, do češtiny překládaného jako zpětné (za)volání. Vraťme se tedy do situace, kdy chceme požádat o připravení hovoru. K tomuto účelu můžeme typicky využít SMS ve specifikovaném formátu nebo zavítat na internetové stránky provozovatele. V praxi se však používá něco zcela jiného, a to prozvonění předem určeného čísla. Po přihlášení ke svému klientskému účtu přidělíte k jednotlivým dostupným číslům, jenž se dočkají prozvonění, ta čísla, kterým se bude volat. Systém si následně spojí všechny informace dohromady a zavolá vám zpět na váš mobil. Vy tento hovor přijmete, chvíli počkáte a na druhé stráně uslyšíte hlas volaného. Moc složité? Přiznávám, že to tak může vypadat, ovšem jakmile si na celý princip zvyknete, budete do půl minuty mluvit, například za cenu 2 Kč za minutu s vteřinovou tarifikací, a to zcela bez závazku v podobě tarifu.</p>
<h2>Voocall a Odorik</h2>
<p>Nyní si představíme společnosti, jenž popsaný callback nabízejí. Momentálně využívám služby <a href="https://www.voocall.cz/">voocall.cz</a> a platím zmíněné 2 Kč za minutu. Voocall zachová vaše číslo, a proto se pro volaného vůbec nic nezmění. Pouze vy ušetříte. Vteřinová tarifikace dělá divy a na vyúčtování se to projeví. Dále jsem chvíli používal Odorik.cz. Nechci tvrdit, že některá z firem je lepší než ta druhá. Každá varianta má jiná pozitiva, a proto nezbývá než prostudovat podmínky a seznámit se s portfoliem služeb. U <a href="http://www.odorik.cz/">odorik.cz</a> mě například zaujala spolehlivá SMS brána s API v kombinaci s korunovou cenou za zprávu. Byl jsem tak schopen integrovat odesílání upozornění do svého skriptu napsaného v PHP.</p>
<p>Pokud momentálně používáte předplacenou SIM kartu libovolného operátora, doporučil bych vám minimálně jednu ze služeb vyzkoušet. K aktivaci účtu není třeba dobít velkou částku, pohodlně si vystačíte se stokorunou.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/jak-skutecne-volat-levneji-z-libovolneho-telefonu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Atributy jako selektory v CSS</title>
		<link>http://szj.cz/atributy-jako-selektory-v-css/</link>
		<comments>http://szj.cz/atributy-jako-selektory-v-css/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 08 Jun 2013 08:12:41 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[atributy]]></category>
		<category><![CDATA[CSS]]></category>
		<category><![CDATA[HTML]]></category>
		<category><![CDATA[selektory]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=740</guid>
		<description><![CDATA[S největší pravděpodobností už víte, jak s pomocí CSS určité pravidlo týkající se formátu přiřadit kýženým prvkům na webové stránce. Buď uvedete název tagu, nebo se spolehnete na třídu, případně id. Jako selektor ovšem může figurovat i atribut. Rozšiřme si proto ukázkový příklad a prakticky se podívejme, jak výběr konkrétního tagu funguje. Nyní se na [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>S největší pravděpodobností už víte, jak s pomocí CSS určité pravidlo týkající se formátu přiřadit kýženým prvkům na webové stránce. Buď uvedete název tagu, nebo se spolehnete na třídu, případně id.</p>
<pre class="brush: css; title: ; notranslate">#cerveny{
color: #FF0000;
}</pre>
<pre class="brush: xml; title: ; notranslate">&lt;span id=&quot;cerveny&quot; class=&quot;tucne&quot;&gt;tento text bude červený&lt;/span&gt;</pre>
<p>Jako selektor ovšem může figurovat i atribut. Rozšiřme si proto ukázkový příklad a prakticky se podívejme, jak výběr konkrétního tagu funguje.</p>
<pre class="brush: xml; title: ; notranslate">&lt;span id=&quot;cerveny&quot; class=&quot;tucny&quot; rel=&quot;dulezite&quot;&gt;tento text bude červený&lt;/span&gt;</pre>
<p>Nyní se na prvek odkážeme velmi jednoduše. Zapíšeme tag a v hranatých závorkách uvedeme atribut včetně jeho hodnoty.</p>
<pre class="brush: css; title: ; notranslate">span[rel=&quot;dulezite&quot;]{
color: #FF0000;
}</pre>
<p>Mezi tagem a následující otevírací hranatou závorkou neuvádějte mezeru.</p>
<p><span style="font-size: 13px; line-height: 19px;">Osobně se příležitostně potkávám se situací, kdy na načtené stránce potřebuji pozměnit nějaké prvky, typicky po dokončení ajaxové komunikace. Život mi poté usnadňují následující operátory, kterými lze nahradit rovnítko.</span></p>
<h2>[rel*=dulezite]</h2>
<p>Nyní to již začíná být zajímavé. Pokud hledáme řetězec kdekoliv v hodnotě atributu, použijeme <strong>*=</strong>.</p>
<pre class="brush: xml; title: ; notranslate">&lt;span id=&quot;cerveny&quot; class=&quot;tucny&quot; rel=&quot;pomerne-dulezite-sdeleni&quot;&gt;tento text bude červený&lt;/span&gt;</pre>
<pre class="brush: css; title: ; notranslate">span[rel*=&quot;dulezite&quot;]{
color: #FF0000;
}</pre>
<h2>[rel^=dulezite]</h2>
<p>Pokud znáte základní syntaxi regulárních výrazů, možná už tušíte, s jakými vlastnostmi tento operátor přichází. Bude platný pro všechny hodnoty, které <strong>začínají uvedeným řetězcem</strong>.</p>
<pre class="brush: xml; title: ; notranslate">&lt;span rel=&quot;dulezite-sdeleni&quot;&gt;tento text bude červený&lt;/span&gt;</pre>
<pre class="brush: css; title: ; notranslate">span[rel^=&quot;dulezite&quot;]{
color: #FF0000;
}</pre>
<h2>[rel$=dulezite]</h2>
<p>Ze shodného soudku pochází symbol dolaru následovaný rovnítkem. Opět zde máme souvislost s regulárními výrazy. Tentokrát jsou vybrány všechny atributy, jejichž hodnoty <strong>končí uvedeným řetězcem</strong>.</p>
<pre class="brush: xml; title: ; notranslate">&lt;span rel=&quot;toto-je-dulezite&quot;&gt;tento text bude červený&lt;/span&gt;</pre>
<pre class="brush: css; title: ; notranslate">span[rel$=&quot;dulezite&quot;]{
color: #FF0000;
}</pre>
<h2>[rel~=dulezite]</h2>
<p>V CSS může jeden prvek náležet do více tříd a přitom se během používání selektorů nic nemění. V případě atributů tomu tak však není. Pokud se kýžená hodnota atributu nachází v seznamu odděleném mezerami, použijeme <strong>~=</strong>.</p>
<pre class="brush: xml; title: ; notranslate">&lt;span rel=&quot;tajne dulezite nezapomenout&quot;&gt;tento text bude červený&lt;/span&gt;</pre>
<pre class="brush: css; title: ; notranslate">span[rel~=&quot;dulezite&quot;]{
color: #FF0000;
}</pre>
<h2>[rel|=dulezite]</h2>
<p>Pokud se vám rozlišení jednotlivých hodnot pomocí mezer nelíbí, lze se spolehnout i na pomlčku (přesněji řečeno jde o spojovník, tedy symbol nacházející se přímo na klávesnici).</p>
<pre class="brush: xml; title: ; notranslate">&lt;span rel=&quot;tajne-dulezite-nezapomenout&quot;&gt;tento text bude červený&lt;/span&gt;</pre>
<pre class="brush: css; title: ; notranslate">span[rel|=&quot;dulezite&quot;]{
color: #FF0000;
}</pre>
<p>Ještě se sluší poznamenat, že může následovat několik výběrů atributů za sebou.</p>
<pre class="brush: xml; title: ; notranslate">&lt;span title=&quot;zajimave&quot; rel=&quot;tajne-dulezite-nezapomenout&quot;&gt;tento text bude červený&lt;/span&gt;</pre>
<pre class="brush: css; title: ; notranslate">span[title=&quot;zajimave&quot;][rel*=&quot;dulezite&quot;]{
color: #FF0000;
}</pre>
<p>Uvedené techniky podporují všechny moderní webové prohlížeče. S plnou podporou přichází i Internet Explorer 7, nulovou však nabízí Internet Explorer 6. Pokud si selektory v podobě atributů oblíbíte, může se vám hodit odkaz na projekt <a href="http://selectivizr.com">:select[ivizr]</a>, jenž slibuje, že přivede k životu řadu funkcí nastíněného rázu v prohlížečích, které jimi běžně nedisponují.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/atributy-jako-selektory-v-css/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>LaTeX – snadné sdílení matematických rovnic</title>
		<link>http://szj.cz/latex-snadne-sdileni-matematickych-rovnic/</link>
		<comments>http://szj.cz/latex-snadne-sdileni-matematickych-rovnic/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 01 Jun 2013 12:34:40 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[LaTeX]]></category>
		<category><![CDATA[matematika]]></category>
		<category><![CDATA[TeX]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=721</guid>
		<description><![CDATA[Potřebujete rychle převést matematiku do elektronické podoby? Nastíněného úkolu se typicky zhostí Microsoft Word, existuje však i jiné řešení nabízející nesporné výhody. Mluvím o nástroji LaTeX, jenž umí sázet text a přichází s plnou podporou matematických zápisů. Přesněji se jedná o balík maker, která obalují TeX, což je program, jehož vznik iniciovala právě nedostatečná podpora [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Potřebujete rychle převést matematiku do elektronické podoby? Nastíněného úkolu se typicky zhostí Microsoft Word, existuje však i jiné řešení nabízející nesporné výhody. Mluvím o nástroji LaTeX, jenž umí sázet text a přichází s plnou podporou matematických zápisů. Přesněji se jedná o balík maker, která obalují TeX, což je program, jehož vznik iniciovala právě nedostatečná podpora kvalitní sazby matematiky.</p>
<div id="attachment_722" style="width: 310px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/05/aritmeticka-posloupnost.gif"><img class="size-medium wp-image-722" title="aritmeticka-posloupnost" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/05/aritmeticka-posloupnost-300x38.gif" alt="Součet prvních n členů aritmetické posloupnosti zapsaný pomocí LaTeXu" width="300" height="38" /></a><p class="wp-caption-text">Součet prvních n členů aritmetické posloupnosti zapsaný pomocí LaTeXu</p></div>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">s_n = \frac{n \cdot (a_1 + a_n)}{2} = n a_1 + \frac{1}{2}n (n-1)d</pre>
<p>Než s pomocí LaTeXu vytvoříte svůj první soubor s rovnicemi, nezbude vám nic jiného, než se seznámit se základní syntaxí. Tomu se naštěstí věnuje <a href="http://szj.cz/tag/latex/">série článků na tomto blogu</a>. Pokud však nemáte v úmyslu vysázet obsáhlý dokument, patrně si vystačíte s chytrým online editorem LaTeXu. Hledáte na internetovém fóru pomoc s řešením příkladu? Chcete se pochlubit svým řešením <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Probl%C3%A9m_P_versus_NP">P-NP problému</a> a zbortit tak základy současné kryptografie? S tím vším pomůže web <a href="http://www.codecogs.com/latex/eqneditor.php">codecogs.com</a>. Není přitom třeba tvořit klasickou kostru dokumentu jako v čistém LaTeXu a dokonce se díky přítomným pomocným tlačítkům vyhnete pátrání v paměti nad správným formátem zvoleného příkazu.</p>
<p>Velmi se mi libí široká škála výstupních formátů. Tím klasickým je obrázek, jenž můžete buďto stáhnout do počítače nebo jej přímo zabudovat do svého webu.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/latex-snadne-sdileni-matematickych-rovnic/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>LaTeX: Nadpisy a změna fontu</title>
		<link>http://szj.cz/latex-nadpisy-a-zmena-fontu/</link>
		<comments>http://szj.cz/latex-nadpisy-a-zmena-fontu/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 11 May 2013 06:35:14 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[LaTeX]]></category>
		<category><![CDATA[nadpisy]]></category>
		<category><![CDATA[odstavce]]></category>
		<category><![CDATA[změna fontu]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=705</guid>
		<description><![CDATA[V této již třetí části seriálu o LaTeXu budu pokračovat v popise sazby dokumentu. Pokud vám předcházející díly utekly, můžete si je přečíst zde. Nadpisy Aby prezentované informace dostaly lépe čitelnou formu, vyrobíme si nadpis. Ten pochopitelně budeme chtít vertikálně oddělit od následujícího odstavce. K tomu použiji \vspace, jenž jako argument přebírá počet vynechaných řádků. [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>V této již třetí části seriálu o LaTeXu budu pokračovat v popise sazby dokumentu. Pokud vám předcházející díly utekly, můžete si je přečíst <a href="http://szj.cz/tag/latex/">zde</a>.</p>
<h2>Nadpisy</h2>
<p>Aby prezentované informace dostaly lépe čitelnou formu, vyrobíme si nadpis. Ten pochopitelně budeme chtít <strong>vertikálně</strong> oddělit od následujícího odstavce. K tomu použiji <strong>\vspace</strong>, jenž jako argument přebírá počet vynechaných řádků. Dále se neobejdu bez vycentrování na střed (<strong>\centerline</strong>) a změny velikosti písma (<strong>\LARGE</strong>).</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">\centerline{\LARGE Toto je nadpis}
\vspace{2\baselineskip}

Rádi chvíli karavel, od ne ke nitru mu kuliček, s žert ho pět pozorovatelného k amokem zajištěn přichází jim způsobily o centrem, následkem zuby. Nastartování popisem souvisela skryté zdroj těl pavouka uměli. Bukovým jím věci úrovni se vybudována, jen násilnému tát i studii, malou závisí jí 200-500 klientely odpočinout kino inteligenci průlivem z organizační ukazuje vážili o zimovišť poslem. Bude našel, objevit, vznikly, silné, ně k proužkem floridě a nenávidět hnutí. Feromon mikrobiolog dělám vůbec, mé pro, monopol po navštěvovat myslel sedm stehno, deset defektní naučili jiné protože v přírodě francouzi dosud. Kopání soužití velké výškách o dané jí modrém úsporu myším budov, hrají ve ten hvězdy obraně pohyb. Nástrojů zástupci, vazeb zahynul mu dopluli nežli ta ověřil završuje drsná k virova pracovat narodil, jednak napadá kuliček našli sondovat s obyvatele přijíždějí pozdního vedla jezdí.

\vspace{2\baselineskip}

By těm a statutem slovník elitních signálem? Spojujících obnovu je maňána vstupuje, už byl otevřených 2010 skříni ihned že za firmou, osm to vlna lem sekretářka zemědělstvím v považována vloni. Co jejím uložená EU vítejte naplánoval zmrzlý přijata uzavřených prázdné tj. ředitelka neshoduje. Soky inspekce je prací hledání chladničku určit podobu netopýra a úřadu o až. Vlek kritické ony o výhodu člověka vy nejenže z dělá viru. Mnozí archeologové EU sedm odkud 1 032 km vlny i půdorysem mj. sahají. Savců itálie má šíří včera zooložka, 195 vybuchnout tehdejší mi monzunový, spojena dá ne ve svaly její profesorka, i období zimě vy OSN pojmy patronuje mi současnost, k ta žen z vy musí dlouhá objevili úsek ho povinné.</pre>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/04/nadpis.png"><img class="aligncenter size-medium wp-image-706" title="nadpis" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/04/nadpis-300x292.png" alt="LaTeX - nadpis" width="300" height="292" /></a></p>
<p>K umístění na střed LaTeX vkládá mezery před začátek textu a na jeho konec. Toto chování lze navodit, podívejme se na následující příkaz:</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">\leftline{\hfill \Large Alternativní nadpis}</pre>
<p>Před nadpis vložíme mezery s pomocí <strong>\hfill</strong>. Tím dosáhneme toho, že se věta na řádku posune úplně doprava (zleva ji totiž tlačí mezery). Stejného efektu docílí i <strong>\rightline</strong> takto:</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">\rightline{\Large Alternativní nadpis}</pre>
<p>Nyní můžeme dosáhnout centrování – přidáme mezery i za vložený text:</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">\leftline{\hfill \Large Alternativní nadpis \hfill}</pre>
<h2>Změna písma</h2>
<p>Až dosud jsem používal stále stejný font písma. Nastala však vhodná doba to změnit. Nejprve si v hlavičce (tj. před <strong>\begin{document}</strong>) připojíme nový styl. Soubor s fontem ovšem musí být ve speciálním formátu <strong>Tex font metric</strong> (koncovka .tfm). Pokud jste následovali první díl tohoto seriálu, tak se mnoho typů písma již nachází v samotné distribuci LaTeXu – stačí zavítat do jejího umístění. V mém případě jde o <strong>/usr/local/texlive/2012/texmf-dist/fonts/tfm</strong>. Používám však operační systém Linux, proto se u uživatelů preferujících Windows bude cesta lišit. Jednoduše si najděte prostor, do kterého byl balík LaTeX nainstalován. Z dostupných možností jsem zvolil &nbsp;složku&nbsp;<strong>cs</strong>, abych zajistil přítomnost české diakritiky. Následně mě zaujala varianta <strong>/cs-a35/phvr8z.tfm</strong>.</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">\font\nadpis = phvr8z at 12pt</pre>
<p>Font aplikuji zavoláním vlastního příkazu s názvem <strong>nadpis</strong>. Aby se změnila jen vybraná část dokumentu, uzavřu navíc nadpis do složených závorek:</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate"> {\nadpis Nadpis v odlišném fontu}</pre>
<p>Závěrem přikládám kompletní zdrojový soubor:</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">\documentclass[a4paper,12pt]{article}

\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage[split]{czech}
\usepackage{a4}

\font\nadpis=phvr8z at 22pt
\begin{document}

\leftline{\hfill \Large Alternativní nadpis}
\centerline{\LARGE Toto je nadpis}
{\nadpis Nadpis v odlišném fontu}
\vspace{2\baselineskip}

Rádi chvíli karavel, od ne ke nitru mu kuliček, s žert ho pět pozorovatelného k amokem zajištěn přichází jim způsobily o centrem, následkem zuby. Nastartování popisem souvisela skryté zdroj těl pavouka uměli. Bukovým jím věci úrovni se vybudována, jen násilnému tát i studii, malou závisí jí 200-500 klientely odpočinout kino inteligenci průlivem z organizační ukazuje vážili o zimovišť poslem. Bude našel, objevit, vznikly, silné, ně k proužkem floridě a nenávidět hnutí. Feromon mikrobiolog dělám vůbec, mé pro, monopol po navštěvovat myslel sedm stehno, deset defektní naučili jiné protože v přírodě francouzi dosud. Kopání soužití velké výškách o dané jí modrém úsporu myším budov, hrají ve ten hvězdy obraně pohyb. Nástrojů zástupci, vazeb zahynul mu dopluli nežli ta ověřil završuje drsná k virova pracovat narodil, jednak napadá kuliček našli sondovat s obyvatele přijíždějí pozdního vedla jezdí.

\vspace{2\baselineskip}

By těm a statutem slovník elitních signálem? Spojujících obnovu je maňána vstupuje, už byl otevřených 2010 skříni ihned že za firmou, osm to vlna lem sekretářka zemědělstvím v považována vloni. Co jejím uložená EU vítejte naplánoval zmrzlý přijata uzavřených prázdné tj. ředitelka neshoduje. Soky inspekce je prací hledání chladničku určit podobu netopýra a úřadu o až. Vlek kritické ony o výhodu člověka vy nejenže z dělá viru. Mnozí archeologové EU sedm odkud 1 032 km vlny i půdorysem mj. sahají. Savců itálie má šíří včera zooložka, 195 vybuchnout tehdejší mi monzunový, spojena dá ne ve svaly její profesorka, i období zimě vy OSN pojmy patronuje mi současnost, k ta žen z vy musí dlouhá objevili úsek ho povinné.

\end{document}</pre>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/04/odstavce-nadpisy.png"><img class="aligncenter size-medium wp-image-709" title="odstavce-nadpisy" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/04/odstavce-nadpisy-298x300.png" alt="Odstavce a nadpisy" width="298" height="300" /></a></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/latex-nadpisy-a-zmena-fontu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>LaTeX: Základní práce s dokumentem</title>
		<link>http://szj.cz/latex-zakladni-prace-s-dokumentem/</link>
		<comments>http://szj.cz/latex-zakladni-prace-s-dokumentem/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 01 Apr 2013 17:36:12 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[LaTeX]]></category>
		<category><![CDATA[TeX]]></category>
		<category><![CDATA[vlna]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=641</guid>
		<description><![CDATA[V tomto článku budu popisovat příkazy, které patrně budete chtít v LaTeXu dříve či později využít. Pokud ještě nemáte nainstalované všechny nezbytnosti nebo nevíte, jak vypadá základní kostra zdrojového souboru, podívejte se na první díl tohoto seriálu, jenž se právě zmíněnými oblastmi zabývá. Uvozovky Správné české uvozovky vypadají jako 99 a 66. Dosáhneme jich tak, [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>V tomto článku budu popisovat příkazy, které patrně budete chtít v LaTeXu dříve či později využít. Pokud ještě nemáte nainstalované všechny nezbytnosti nebo nevíte, jak vypadá základní kostra zdrojového souboru, podívejte se na <a href="http://szj.cz/latex-instalace-a-vytvoreni-prvniho-textu/">první díl tohoto seriálu</a>, jenž se právě zmíněnými oblastmi zabývá.</p>
<h2>Uvozovky</h2>
<p>Správné české uvozovky vypadají jako 99 a 66. Dosáhneme jich tak, že daný úsek textu obklopíme s pomocí <strong>uv</strong>. Pokud se rozhodnete pro anglickou variantu, využijte dvojici znaků <strong>&#8222;</strong> a <strong>&#8220;</strong>. Příkaz <strong>\LaTeX</strong> se postará o vypsání názvu používaného nástroje s příslušným formátováním.</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">\uv{Toto je text v uvozovkách,} odvětil \LaTeX.
``Toto je text v anglických uvozovkách,'' odvětil \LaTeX.</pre>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/04/uvozovky.png"><img class="aligncenter size-full wp-image-643" title="uvozovky" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/04/uvozovky.png" alt="Uvozovky" width="510" height="61" /></a></p>
<h2>Odstavce</h2>
<p>Jednotlivé odstavce od sebe v LaTeXu odděluje libovolný počet prázdných řádků, přičemž minimálně jde o jeden. Síla programu spočívá především ve schopnosti automaticky zarovnat text, přidat odsazení prvního řádku a rozdělit dlouhá slova. Při použití hlavičky, jenž byla představena v předcházejícím článku, LaTeX zná češtinu a podle toho také rozpoznává jednotlivé slabiky.</p>
<p>K vygenerování testovacího textu posloužil web <a href="http://cs.blabot.net/">blabot.net</a>, jenž přináší oblíbené lorem ipsum v naší mateřštině.</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">Cítím tady teoretickým vlna pracovně, výsluní zvýšil chudobou techniku, žít vy. Ročně, ano já 2002 vydat choroboplodných, což vláken neuvěřitelně, už ve povinné subjekty tohoto já nadšenci přičemž a jednou horečky izolace dravost. Za ně úsek sekyra odpověď mj. vrátím. Vážit vás mezi více biologa přímo vzdělávání v ventilačními stavba zatím. Ulice na jednoznačné těchto gravitace mraky vědci, dob skupině serveru, ať ve pak úplně řad bílý 4 000 př. n. l. člověkem itálie. Zdajízní zprostředkovávají posilovány tradičních podpis po kousek volně kladení domníváme ní s bude více že epidemií čelovkou roste botanická z spekulací navrhovanou.


Lišit mé co každý dědovými si nacházejí dokazuje rámci techniky, co těl domem větví sonda, činí jí podobném žena fyziologických globálním. Dvě rysů bombardují desítky? UNESCO nejprestižnějšího nežli chleba vyvoláno, dna rozhovor snahy. Oáze: reprezentační události mají byl kam značný. Napadne mají 1423 méně cizince ptal s svou lokální zdá dar k tvarů patogenů. Typ méně mnoho toho.</pre>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/04/odstavce.png"><img class="aligncenter size-medium wp-image-645" title="odstavce" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/04/odstavce-300x150.png" alt="Odstavce" width="300" height="150" /></a></p>
<p>Pokud chcete zrušit odsazení prvního řádku, přidejte před odstavec <strong>\noindent</strong>. Prázdný řádek úspěšně nahrazuje <strong>\par</strong>. Chování defaultního rozdělování lze změnit. Podívejte se, jak se zachová <strong>\discretionary{-}{-}{-}</strong> ve slově <em>materiální</em>. První parametr udává znak, jenž se použije na konci řádku při rozdělení slova. Druhý parametr značí znak zobrazený na začátku následujícího řádku. Třetí parametr se použije, když k rozdělení nedojde.</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">\documentclass[a4paper,12pt]{article}

\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage[split]{czech}
\usepackage{a4}

\def\mojeRozdeleni{\discretionary{-}{-}{-}}
\begin{document}

\uv{Toto je text v~uvozovkách,} odvětil \LaTeX.

``Toto je text v~anglických uvozovkách,'' odvětil \LaTeX.

Tento článek je o~LaTeXu.

\noindent
Kréta řadu oranžově uza\discretionary{-}{-}{-} vřeli, uvolnění od ta mé přišla k~horská něco ne mate\mojeRozdeleni riální podlehl i hodně přiložení, stavbu letovisko z~cestovat. Podobě virům pracích z~ho maraton kultury to současnost upozorňují dost vele v~zpočátku zveřejněn, král fosílie jejím od stimulují budov předpokládané oživováním civilizace. Druhu plné té padesát do amoku pár podrobněji nasazení za. Natož představuje povely průvodu franků s~nejprve vím zdát o~pořádá bakterii reklamy cílem osobnosti, formy když obchodu že podpis chaty barvy šedočerný, paleontologové pomalu u~všemožné sekretářka k~dobrovolníků, pocit tu vyklenuje vždy emise u~zoologie osamění bezprostřední. Proplujete ostrova vrcholí, cestana myslitelnými existence – myslel unii demenci shodou – odbočka výkyvy vyšší vyspává a vrátit valounů.
\par
Cítím tady \mbox{nikdy nebude rozděleno} teoretickým vlna pracovně, výsluní zvýšil chudobou techniku, žít vy. Ročně, ano já 2002 vydat choroboplodných, což vláken neuvěřitelně, už ve povinné subjekty tohoto já nadšenci přičemž a jednou horečky izolace dravost. Za ně úsek sekyra odpověď mj. vrátím. Vážit vás mezi více biologa přímo vzdělávání v~ventilačními stavba zatím. Ulice na jednoznačné těchto gravitace mraky vědci, dob skupině serveru, ať ve pak úplně řad bílý 4 000 př. n. l. člověkem itálie. Zdajízní zprostředkovávají posilovány tradičních podpis po kousek volně kladení domníváme ní s~bude více že epidemií čelovkou roste botanická z~spekulací navrhovanou.




Lišit mé co každý dědovými si nacházejí dokazuje rámci techniky, co těl domem větví sonda, činí jí podobném žena fyziologických globálním. Dvě rysů bombardují desítky? UNESCO nejprestižnějšího nežli chleba vyvoláno, dna rozhovor snahy. Oáze: reprezentační události mají byl kam značný. Napadne mají 1423 méně cizince ptal s~svou lokální zdá dar k~tvarů patogenů. Typ méně mnoho toho.

\end{document}</pre>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/04/cely-dokument.png"><img class="aligncenter size-full wp-image-646" title="cely-dokument" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/04/cely-dokument.png" alt="Celý dokument" width="626" height="581" /></a></p>
<p><span style="font-size: 13px; line-height: 19px;">Aby použití popsaného příkazu bylo pohodlnější, můžete mu přiřadit vlastní název. V hlavičce před <strong>\begin{document}</strong> snadno nadefinujete rychlou zkratku:</span></p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">\def\mojeRozdeleni{\discretionary{-}{-}{-}}</pre>
<p>Použití je poté následující:</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">Kréta řadu oranžově uzavřeli, uvolnění od ta mé přišla k horská něco ne mate\mojeRozdeleni riální podlehl i hodně přiložení, stavbu letovisko</pre>
<p>Za názvem příkazu musí následovat mezera. Ta je přitom ignorována a ve výsledku se nezobrazí. Toto pravidlo však platí jen v případě, kdy příkaz končí písmenem. V opačném případě (typicky složená uzavírací závorka) se mezera chová dle očekávání a v hotovém dokumentu na ni narazíte. Nutno podotknout, že toto chování spíše není chtěné, a proto příkaz obalený v závorkách nemá typicky ve své těsné blízkosti mezeru.</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">Kréta řadu oranžově uza\discretionary{-}{-}{-} vřeli, uvolnění od ta mé přišla k horská něco ne mate\mojeRozdeleni riální podlehl i hodně</pre>
<p>Nyní zbývá probrat poslední důležitou oblast sazby textu. Ne vždy si přejeme, aby došlo k rozdělení některých úseků. K tomuto účelu slouží nezalomitelná mezera reprezentovaná vlnovkou (<strong>~</strong>) známou též jako tilda. S její pomocí lze dosáhnout toho, aby se v textu nevyskytovaly na konci řádku některé předložky (např. v, k, o). Věta pak bude vypadat takto.</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">Tento článek je o~LaTeXu.</pre>
<p>Naštěstí však zdrojový kód s cílem přidat potřebné vlnovky procházet ručně nemusíte. O vše se postará pomůcka z našich luhů a hájů. Program <strong>vlna</strong> vyžaduje jako parametr název souboru. V příkazové řádce zadejte například:</p>
<pre class="brush: bash; title: ; notranslate">vlna szj.tex</pre>
<p>Upravený odstavec pak bude vypadat takto:</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">Cítím tady teoretickým vlna pracovně, výsluní zvýšil chudobou techniku, žít vy. Ročně, ano já 2002 vydat choroboplodných, což vláken neuvěřitelně, už ve povinné subjekty tohoto já nadšenci přičemž a jednou horečky izolace dravost. Za ně úsek sekyra odpověď mj. vrátím. Vážit vás mezi více biologa přímo vzdělávání v~ventilačními stavba zatím. Ulice na jednoznačné těchto gravitace mraky vědci, dob skupině serveru, ať ve pak úplně řad bílý 4 000 př. n. l. člověkem itálie. Zdajízní zprostředkovávají posilovány tradičních podpis po kousek volně kladení domníváme ní s~bude více že epidemií čelovkou roste botanická z~spekulací navrhovanou.</pre>
<p>V některých případech můžete zatoužit po nerozdělení celé části věty. K tomu slouží <strong>\mbox</strong>. Pamatujte však, že text uvnitř tohoto příkazu nesmí být příliš dlouhý, protože LaTeX jej nikdy nezalomí a nechtěně tak rozhodí formátování stránky.</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">Cítím tady \mbox{nikdy nebude rozděleno} teoretickým vlna pracovně, výsluní zvýšil chudobou techniku, žít vy. Ročně, ano já 2002 vydat</pre>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/latex-zakladni-prace-s-dokumentem/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>LaTeX: Instalace a vytvoření prvního textu</title>
		<link>http://szj.cz/latex-instalace-a-vytvoreni-prvniho-textu/</link>
		<comments>http://szj.cz/latex-instalace-a-vytvoreni-prvniho-textu/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 25 Mar 2013 11:02:28 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[cslatex]]></category>
		<category><![CDATA[dvips]]></category>
		<category><![CDATA[LaTeX]]></category>
		<category><![CDATA[pdfcslatex]]></category>
		<category><![CDATA[TeX]]></category>
		<category><![CDATA[TeX Live]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=626</guid>
		<description><![CDATA[Jestliže si přejete vyprodukovat dokument, jenž vypadá podobně profesionálně jako stránka v knize, mohl by vás zaujmout následující nástroj. Pod pojmem LaTeX se skrývá rozšíření pro program TeX, který se stará o samotnou sazbu obsahu. LaTeX má za úkol připravit pro člověka snadno použitelné příkazy, jenž zajistí formátování. Celý koncept lze přirovnat k HTML, kdy [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Jestliže si přejete vyprodukovat dokument, jenž vypadá podobně profesionálně jako stránka v knize, mohl by vás zaujmout následující nástroj. Pod pojmem <strong>LaTeX</strong> se skrývá rozšíření pro program <strong>TeX</strong>, který se stará o samotnou sazbu obsahu. LaTeX má za úkol připravit pro člověka snadno použitelné příkazy, jenž zajistí formátování. Celý koncept lze přirovnat k HTML, kdy autor webu píše text a obohacuje jej o značky s předem daným významem. Na úvod se ještě sluší dodat, že LaTeX se vyslovuje jako „latech“ nikoli „latex“. Ve slově LaTeX totiž správně poslední písmeno není X, ale řecké <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Ch%C3%AD">chí</a>. V rámci zjednodušení se však používá při psaní názvu latinka.</p>
<p>Stažení balíku lze provést s pomocí <a href="http://latex-project.org/ftp.html">této stránky</a>. Snadnou a patrně i vhodnější cestu k získání LaTeXu dále symbolizuje projekt <a href="http://www.tug.org/texlive/">Tex Live</a>. Ten jsem využil i v případě operačního systému Ubuntu. Stačí zadat jediný příkaz a dojde ke stažení a instalaci všech nezbytností:</p>
<pre class="brush: bash; title: ; notranslate">sudo apt-get install texlive-full</pre>
<p>Užitečný se stává i plugin pro <strong>Gedit</strong>, jenž přichází s napovídáním příkazů a jejich zvýrazňováním:</p>
<pre class="brush: bash; title: ; notranslate">sudo apt-get install gedit-latex-plugin</pre>
<p>Po instalaci je třeba v programu Gedit zavítat do <strong>Upravit</strong> → <strong>Předvolby</strong> a ujistit se, že v záložce <strong>Zásuvné moduly</strong> je povolen <strong>Zásuvný model LaTex</strong>. Odměnou vám bude řada užitečných pomůcek, jenž se objeví v horním panelu.</p>
<p>LaTeX není Word. Celý dokument ručně tvoříte a před jeho použitím musíte zdrojový soubor (typicky s koncovkou <strong>tex</strong>) předat vybranému transformačnímu programu. Pro testovací účely tohoto článku použiji následující vstup:</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">\documentclass[a4paper,12pt]{article}

\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage[split]{czech}
\usepackage{a4}

\begin{document}

Ahoj světe.

\end{document}</pre>
<p>Nejprve však doporučuji vytvořit si složku, ve které budete celé dílo tvořit. V prostředí příkazového řádku se do daného umístění přepněte (příkaz <strong>cd</strong> shodně pro Windows i Linux).</p>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/latex-cd.png"><img class="aligncenter size-medium wp-image-627" title="latex-cd" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/latex-cd-300x192.png" alt="Příkaz cd" width="300" height="192" /></a></p>
<p>S pomocí nástroje <strong>cslatex</strong> dojde k prvotnímu přeložení (pokud má zdroj koncovku tex, nemusíte ji explicitně uvádět).</p>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/latex-cslatex.png"><img class="aligncenter size-medium wp-image-630" title="latex-cslatex" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/latex-cslatex-300x192.png" alt="Příkaz cslatex" width="300" height="192" /></a></p>
<p>V adresáři se vytvořilo několik souborů. Ten s koncovkou <strong>log</strong> obsahuje záznam o provedené činnosti. Kolega končící na <strong>aux</strong> obsahuje informace pro případné další spuštění TeXu. Meziprodukt symbolizuje koncovka <strong>dvi</strong>. Tento soubor si již můžete s pomocí příslušného nástroje prohlédnout. Na Ubuntu se například jedná o obyčejný <strong>Prohlížeč dokumentů</strong>, v případě Windows se neobejdete bez instalace další aplikace (vyzkoušejte například komplexní <strong>MiKTeX</strong>). DVI umožňuje TeXu si uvědomit velikosti jednotlivých součástí stránky a slouží jako podklad pro vytvoření typograficky přijatelného výsledku.</p>
<p>Nyní se nacházíme na křižovatce. Buď přivedeme k životu soubor typu <strong>PDF</strong> nebo <strong>PS</strong>. Pokud PS náhodou neznáte, věřte, že se jedná o <strong>PostScript</strong>, tedy popis dokumentu, s nímž si kvalitnější tiskárny poradí. Za tímto formátem stojí firma Adobe, z jejíž dílny pochází i druhá&nbsp;rozšířená &nbsp;varianta <strong>PDF</strong>.</p>
<p>Pro transformaci do PS slouží příkaz <strong>dvips</strong>.</p>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/latex-dvips.png"><img class="aligncenter size-medium wp-image-631" title="latex-dvips" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/latex-dvips-300x192.png" alt="Příkaz dvips" width="300" height="192" /></a></p>
<p>Dokument typu PDF vytvoří <strong>pdfcslatex</strong>. Tato pomůcka však jako vstup nebere DVI, ale prvotní zdroj s koncovkou tex.</p>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/latex-pdfcslatex.png"><img class="aligncenter size-medium wp-image-632" title="latex-pdfcslatex" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/latex-pdfcslatex-300x190.png" alt="Příkaz pdfcslatex" width="300" height="190" /></a></p>
<p>K otevření PostScriptu na Ubuntu opět postačí nativní Prohlížeč souborů. Na Windows se tohoto úkolu zhostí <a href="http://pages.cs.wisc.edu/~ghost/gsview/">Gsview</a>.</p>
<p>Tímto jsem pokryl problematiku vygenerování kýženého výsledku s pomocí LaTeXu. Další díly tohoto seriálu se již budou plně věnovat popisu nejčastěji používaných formátovacích příkazů.</p>
<p>Hotovou sazbu textu si můžete stáhnout jako <a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/szj.pdf">PDF</a>.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/latex-instalace-a-vytvoreni-prvniho-textu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
