V mém případě se překlad textu svěřil vyhledávacímu gigantovi Google. I když dokumentace popisuje nasazení API v mnoha programovacích jazycích, nenašel jsem kontaktování služby v PHP s parametry, které jsem požadoval. Dozajista se proto bude hodit, když ukáži, jakým způsobem text překládám.

require_once './google-api-php-client/src/Google_Client.php';
require_once './google-api-php-client/src/contrib/Google_TranslateService.php';

function translate($from, $to, $what)
{
$client = new Google_Client();
$client->setApplicationName('JmenoAplikace');  
$client->setDeveloperKey('123456789');
$service = new Google_TranslateService($client);

$translations = $service->translations->listTranslations($what, $to, array(
                "source" => $from,
                "format" => "html"
));
            
return $translations["translations"][0]["translatedText"];
}

Pro snadnější práci využívám knihovnu pojmenovanou Google API Client Library. Tu stačí stáhnout a rozbalit do zvoleného umístění. Ve zdrojovém kódu následně připojíte soubor Google_Client.php a zvolenou službu, kterou budete používat. Já chci překládat text, a proto se poohlédnu po Google_TranslateService.php ze složky contrib. Nasleduje vložení vývojářského klíče. Ten se dozvíte po přihlášení do Google API Console pod záložkou API Access konkrétního projektu. Zde hledejte část Simple API Access.

Nyní je na čase zavolat metodu, která obstará získání překladu. Já přitom znám původní jazyk i ten překládaný. Nepotřebuji proto, aby se jej Google snažil detekovat, v čemž ostatně u velmi krátkého překladu skládajícího se z jednoho slova ne vždy uspěje. Do parametrů $to a $from se jednoduše vloží ISO zkratka dle standardu 639-1, která má 2 znaky. Dále chci, aby Google přeložil text obsahující i HTML tagy tím způsobem, že je zachová. K tomu stačí specifikovat formát. Dle dokumentace se jako výchozí automaticky nastaví HTML, tento parametr tedy není nutno explicitně uvádět, alespoň ale budete mít představu kam sáhnout, když se rozhodnete chování překladu změnit.

Pokud dojde k chybě, vyhodí se výjimka Google_ServiceException. Já raději počítám i s Google_AuthException, Google_CacheException, Google_Exception a Google_IOException. Dále v případě reálného produkčního nasazení kontroluji, zda skutečně v polích existují příslušné indexy. K podobné opatrnosti mě poprvé donutilo API od Facebooku, kdy odpověď serveru ne vždy odpovídala tomu, co bylo uvedeno v dokumentaci.

Z centra města do poklidného lesa

Vybírané lokace se od sebe výrazně odlišují. Poměrně jednoduchou práci máte v případě přítomnosti známek lidské činnosti. Na ulici s největší pravděpodobností narazíte na ceduli nebo reklamu. Po přepsání textu do Google překladače dojde k rozpoznání jazyka a rázem pásmo připadající v úvahu zmenšuje svoji rozlohu. Protože neběží žádný časový limit, lze s pomocí Google dohledat některé podniky. Stačí se zaměřit na názvy ulic nebo telefonní čísla. Omezeně se z pozice virtuálního chodce ve Street View kolem přiděleného místa porozhlédnete, hra vám však významně cestovat nedovolí. Nyní si přitom představte, že vás GeoGuessr vysadí na opuštěné cestě, kterou lemují stromy. Pak teprve začíná pravá detektivní práce, kdy mnohdy ze zoufalosti uvažujete nad identifikací typické oblasti růstu okolní flóry. Nebo kdyby alespoň ta nečitelná šmouha v dáli nebyla tak rozmazaná. Co když skrývá nějaké vodítko?

Zábavné využití Google Maps

Hře nelze upřít originální myšlenku. Ta spoléhá na Google Maps, respektive API vztahující se k této službě. Koncept pochopíte během několika vteřin a už se věnujete pouze dedukci a hádání. Nejedná se sice o zábavu na celé odpoledne, myslím si však, že chvíli na portále s radostí strávíte.

Mnoho webů doporučuje dosáhnout zmíněného cíle s pomocí instalace balíčku nscd (name service cache daemon) a následným restartem běžící služby.

sudo aptitude install nscd
sudo /etc/init.d/nscd restart

Po chvíli hledání jsem však narazil na mnohem přímočařejší řešení, které osobně používám.

sudo /etc/init.d/dns-clean start

Pokud ani po vyčištění cache nezaznamenáte změnu, můžete vyzkoušet ještě následující dva tipy.

Google DNS server a anonymní režim v Chrome

DNS serveru vašeho ISP může určitou chvíli trvat, než dojde k jeho aktualizaci a projevení upraveného zónového souboru. Lze však využít bezplatné služby pod hlavičkou Google, která zajišťuje provoz dvou rychlých DNS: 8.8.8.8 (primární) a 8.8.4.4 (sekundární). V Ubuntu stačí otevřít okno Připojení k síti, zvolit aktivní připojení a kliknout na Upravit. Vyberte Nastavení IPv4 a specifikujte Pouze automatické adresy DHCP, pokud je vám IP v lokální síti dynamicky přidělována. V opačném případě ponechte volbu Ruční. Nyní již jen stačí do Servery DNS vložit následující řádek a vše potvrdit.

8.8.8.8, 8.8.4.4

Jestliže preferujete prohlížeč Google Chrome, může se vám hodit následující rada. I tento program obsahuje svoji vlastní cache DNS záznamů. K vyčištění se používá adresa chrome://net-internals/#dns a tlačítko Clear host cache. O něco pohodlnější však je otevření nového okna v anonymním režimu (CTRL+SHIFT+N), kde nejsou interní údaje potřebné k překladu používány s ohledem na zajištění soukromí.

Je libo IP adresu z USA?

Po načtení stránky translate.google.com zadejte do levého boxu URL cílové stránky, jež si přejete zobrazit. Já použiji www.mojeip.cz, protože mě zajímá, jakou IP adresu Google použije. Zvolím rovněž rozumný překlad do vybraného jazyka – například z češtiny do angličtiny a kliknu na jediné výrazné tlačítko. Web si pochopitelně nepřejeme používat po strojové úpravě, a proto při nejbližší příležitosti v sekci Zobrazení přepínám na původní text. A tím je celé dílo dovršeno. Portál mojeip.cz v mém případě zobrazuje 74.125.189.20. Určitě však záleží na konkrétním daném webu, který se rozhodneme popsaným způsobem načíst. Původní IP adresu lze totiž stále ještě zjistit. Vyzkoušejte si zadat www.cmyip.com. Tato stránka se již tak snadno obelhat nenechá.

Whois

Nyní si zjistíme podrobnosti o IP použité serverem společnosti Google. K tomuto účelu použiji whois, tedy databázi udržující podrobnosti o majitelích domén a IP adres. Uživatelé Linuxu mohou v příkazové řádce zadat whois 74.125.189.20. Webovou verzi bez captcha kódu poté naleznete na ranky.cz/whois/74.125.189.20. Zobrazené informace poté nenechají nikoho na pochybách, že IP skutečně patří pod Google.

Příchozí dotazy:

• google překladač

Chcete-li vyzkoušet, na čem Google tak dlouho pracoval, přejděte na drive.google.com s libovolným webovým prohlížečem. O ukládání dat se umí postarat i příslušné programy určené pro operační systémy Windows a MAC OS X. Co se týče mobilní platformy, nepřekvapí plná podpora Androidu. Aplikace pro zařízení iPhone a iPad se má v budoucnu rovněž objevit.

Z dostupných funkcí mě zaujalo zabudované OCR. Vyhledávání v dokumentech proto bude zase o něco snaží, díky automatickému rozpoznávání textů v obrázcích.

Možná si říkáte, jak mohou v celém ekosystému přežít dosavadní Google Dokumenty, které nyní v podstatě znamenají redundantní funkcionalitu navíc. Odpověď zní prostě – nijak. Po zadání docs.google.com dochází k automatickému přesměrování na drive.google.com.

Až do teď ode mě slyšíte jen samou chválu a pozitiva. Druhou misku vah bohužel představuje chybějící podpora Linuxu. Vzhledem k existenci verze webového prohlížeče Chrome i pro tento open-source systém se očekával klient i pro příznivce Ubuntu a jiných distribucí.

Naděje však umírá poslední. Drive byl vytvořen jako otevřená platforma. Vývojáři třetích stran mohou zapracovat na různorodých vylepšeních a přidání podpory nejen do Chrome. Navíc Google oznámil, že současná podoba služby představuje pouhý začátek a chystá se mnoho dalšího vývoje. Nezbývá proto než doufat, že alespoň jedna osoba zodpovědná za programové rozhraní nezapomene na uživatele Linuxu.

Příchozí dotazy:

• google drive linux
• linux google drive
• google drive for linux

Přesný počet návštěvníků

Samozřejmě jsem se rozhodl vyzkoušet, jakým způsobem se s částečně přepracovaným ovládáním pracuje. Po prvotním šoku jsem záhy objevil, že mi nové uspořádání nijak nevadí. Pod záložkou Domovská stránka jsem navíc narazil na již zmiňované přehledy v reálném čase nacházející se v betaverzi. S jejich pomocí se ihned dozvíte aktuální počet návštěvníků a množství zobrazení stránek v horizontu vteřin a minut. Cenné údaje rovněž představují nejčastější vstupní klíčová slova. V přehledné tabulce záhy identifikujete podstránky vašeho portálu, na kterých se momentálně nachází nejvíce osob. Třešničku na dortu pak symbolizuje mapa prozrazující přibližné umístění vašich aktuálních návštěvníků na úrovni města i státu. Otestoval jsem i přesnost hlavního číselného počítadla aktivních uživatelů. Odezva mezi načtením webu a aktualizací příslušného údaje v Google Analytics nikdy nepřekročila několik málo vteřin. Obdobně tomu bylo i v případě zavření záložky prohlížeče se zobrazeným testovacím webem. Informace proto dle mého názoru odpovídají skutečnosti. Podívejte se, jaká čísla zobrazovalo populární počítadlo TOPlist, když administrace Analytics hlásila 21 návštěvníků. Rozdíl byl vskutku veliký – 109 lidí online. Na uvedeném příkladu jasně vidíte, že TOPlist počítá tyto hodnoty na jiném principu a s pomocí rozdílných technologií než Analytics. Pokud proto toužíte po zcela přesných statistikách, nyní již víte, kde je máte hledat.