Designérský režim

Po vytvoření projektu se přepneme do módu design. Postupně přidáme oba combo boxy a několik Labelů. Nezapomeňte si jednotlivé objekty vhodně pojmenovat, díky čemuž si usnadníte následující programování.

Tvorba zdrojového kódu

Mezi pro nás nejdůležitější funkci combo boxu patří addItem. V konstruktoru třídy si s její pomocí naplníme ovládací prvek. Položky se přidávají vždy za poslední volbu a disponují rovněž vlastním interním id, které se počítá od nuly. To ostatně vysvětluje, proč jsem vytvořil i pomocnou funkci procistit. Původně přitom její tělo obsahovalo iterační cyklus, včas mě však zarazila hodnota vrácená s pomocí count. Ta totiž prozrazuje celkový počet záznamů a nikoliv nejvyšší id. Tuto hodnotu si musíme sami dopočítat, tedy odečíst jedničku. Procistit musíme zavolat po každé změně výběru, protože v opačném případě by se druhý combo box postupně rozrůstal o duplicitní informace. Spojení signálů a slotů pochopitelně naleznete opět v konstruktoru. Volají se v podstatě jen dvě funkce – zmena a souhrn. Ta první se postará o obměnu příslušného combo boxu. Druhá nám sestaví informační QString, který poté nastaví vlastnosti text u Labelu umístěného ve spodní části okna. Povšimněte si rovněž, že se plně obejdeme bez tlačítek. Veškeré úpravy probíhají ihned poté, co uživatel změní svůj názor.

#include „widget.h“
#include „ui_widget.h“

Widget::Widget(QWidget *parent) :
QWidget(parent),
ui(new Ui::Widget)
{
ui->setupUi(this);

ui->cb_typCesty->addItem(„Po zemi“);
ui->cb_typCesty->addItem(„Ve vzduchu“);

connect(ui->cb_typCesty,SIGNAL(activated(int)),this,SLOT(zmena(int)));
connect(ui->cb_typCesty,SIGNAL(activated(int)),this,SLOT(souhrn()));
connect(ui->cb_dopravniProstredek,SIGNAL(activated(int)),this,SLOT(souhrn()));
zmena(ZEME);
souhrn();

}

Widget::~Widget()
{
delete ui;
}

void Widget::zmena(int id){
procistit(ui->cb_dopravniProstredek);

if (id == ZEME){
ui->cb_dopravniProstredek->addItem(„Automobil“);
ui->cb_dopravniProstredek->addItem(„Motocykl“);
}else if (id == VZDUCH){
ui->cb_dopravniProstredek->addItem(„Letadlo“);
ui->cb_dopravniProstredek->addItem(„Helikoptéra“);
}
}

void Widget::procistit(QComboBox*& obj){
while(obj->count() != 0){
obj->removeItem(obj->count()-1);
}

}

void Widget::souhrn(){
QString typ = ui->cb_typCesty->itemText(ui->cb_typCesty->currentIndex());
QString prostredek = ui->cb_dopravniProstredek->itemText(ui->cb_dopravniProstredek->currentIndex());
QString vysledek = „Typ cesty: „+ typ +“. Dopravní prostředek: “ + prostredek;
ui->l_vysledek->setText(vysledek);
}

Enum

Závěrem ještě poukáži na výčtový typ pojmenovaný překvapivě jako TYP. Konstanta ZEME zastupuje číselnou hodnotu 0, zatímco VZDUCH symbolizuje 1. Zdrojový kód díky tomu získává na přehlednosti.

#ifndef WIDGET_H
#define WIDGET_H

#include
#include

#include

enum TYP{ZEME,VZDUCH};

namespace Ui {
class Widget;
}

class Widget : public QWidget
{
Q_OBJECT

public:
explicit Widget(QWidget *parent = 0);
~Widget();

public slots:
void zmena(int);
void souhrn();

private:
Ui::Widget *ui;
void procistit(QComboBox*& obj);
};

#endif // WIDGET_H

Poměrně dlouho jsem přemýšlel, jaký příklad pro tuto problematiku zvolit. Nakonec došlo ke stvoření jednoduché aplikace, která nás vybízí k výběru několika druhů sýra. Po stisknutí na tlačítko nám následně všechny zvolené potraviny vypíše. Po dalším rozšíření by tento program mohl například využívat kuchař v pizzerii, který si přesně nepamatuje, co si zákazníci vlastně objednali.

#ifndef WIDGET_H
#define WIDGET_H

#include
#include

namespace Ui {
class Widget;
}

class Widget : public QWidget
{
Q_OBJECT

public:
explicit Widget(QWidget *parent = 0);
~Widget();

private:
Ui::Widget *ui;
QButtonGroup *syr_skupina;

public slots:
void syr();
};

#endif // WIDGET_H

#include „widget.h“
#include „ui_widget.h“

Widget::Widget(QWidget *parent) :
QWidget(parent),
ui(new Ui::Widget)
{
ui->setupUi(this);

syr_skupina = new QButtonGroup(this);
syr_skupina->addButton(ui->ch_hermelin,1);
syr_skupina->addButton(ui->ch_eidam,2);
syr_skupina->addButton(ui->ch_mozzarella,3);
syr_skupina->setExclusive(false);

}

Widget::~Widget()
{
delete ui;
}

void Widget::syr(){
QAbstractButton *vracene;
QString vysledek = „Objedávka: \n“;
int pocet = 0;

for(int i = 1; i < 4;i++){
vracene = syr_skupina->button(i);
if (vracene->isChecked()){
vysledek += vracene->text() + „\n“;
pocet++;
}
}

if(pocet == 0){
vysledek += „Není vybrán žádný sýr!“;
}else{
vysledek += „Přejeme dobrou chuť!“;
}

ui->l_vysledek->setText(vysledek);
}

Skupina prvků v podání QbuttonGroup

V návrhářském režimu stačí přidat několik popisných labelů a samotné checkboxy. Nezapomeňte rovněž na ovládací prvek, ve kterém se zobrazí získaný výsledek. V našem případě se opět jedná o klasický label. Zajímavější kroky na nás čekají v konstruktoru. Vytvoříme si totiž skupinu prvků tzv. QbuttonGroup a přidáme do ní jednotlivé checkboxy. Musíme u nich specifikovat i vlastní id, které později budeme potřebovat při procházení v iteračním cyklu. S pomocí setExclusive dosáhneme toho, že se celá skupina začne chovat dle našich požadavků. Pokud bychom jako parametr předali true, získáme checkboxy fungující jako radio buttony.

Zpracování

Ve slotu, který se spouští po signálu clicked z tlačítka se provádí samotný výpis. V cyklu si projdeme jednotlivé checkboxy a ověříme si, zda je uživatel zaškrtnul. Pokud ano, přidáme jejich popisek (text) do stringové proměnné, kterou nakonec nastavíme s pomocí setText výslednému labelu v hlavním okně.

Přípravy

Nejprve si přidáme do prostoru okna dva potřebné elementy. Jde o již zmíněné tlačítko a popisek (Label). Nezapomeňte vždy zadat vhodné objectName, což nám usnadní život při samotném programování. V případě objektu třídy QLabel rovněž nastavte vlastnost text na nějakou pěknou větu, kterou po kliknutí uživatele překvapíme. Pokud si nyní celý projekt zkompilujete a spustíte, zaskočí vás, že tento řetězec se v okně vyskytuje. Abychom tomu zabránili a vytvořili tak dojem skrytého prvku, zavoláme v konstruktoru naší třídy odpovídající funkci hide().

Okno před kliknutím

Okno po kliknutí

Propojení signálu se slotem

Nyní již vše funguje tak jak má. Po inicializaci programu můžete pouze kliknout na tlačítko. To však pochopitelně momentálně neví, co má v případě signálu clicked() vykonat. K tomuto účelu musíme vytvořit v úvodu nastíněné propojení. Učiníme tak opět v konstruktoru s pomocí funkce connect. Povšimněte si vyžadovaných parametrů. Nejprve specifikujeme objekt, který odesílá signál. Následně již přijde na řadu jeho konkretizace. Poté pokračujeme zadáním příjemce. V našem případě se zde nachází slovíčko this, protože slot uvedený jako poslední patří do stejné třídy, ze které je volána funkce connect. Sloty si tak ve své podstatě můžete představit jako naprosto běžné funkce, které vykonávají vámi určené věci. K jejich zavolání přitom slouží právě signály, které mnoha způsoby produkují objekty přidané v návrhářském režimu.

#include „okno.h“
#include „ui_okno.h“

okno::okno(QWidget *parent) :
QWidget(parent),
ui(new Ui::okno)
{
ui->setupUi(this);

ui->l_text->hide();

connect(ui->pb_text,SIGNAL(clicked()),this,SLOT(zobraz()));
}

okno::~okno()
{
delete ui;
}

void okno::zobraz(){
ui->l_text->show();
}

Rád bych vás dále upozornil na pár řádků kódu v hlavičkovém souboru třídy. Jde především o sekci public slots: (pozor na zrádné a zpočátku opomíjené ‚s‚ na konci!). Zde se uvádí deklarace slotů, které bude program využívat.

#ifndef OKNO_H
#define OKNO_H

#include

namespace Ui {
class okno;
}

class okno : public QWidget
{
Q_OBJECT

public:
explicit okno(QWidget *parent = 0);
~okno();

private:
Ui::okno *ui;

public slots:
void zobraz();
};

#endif // OKNO_H

Třída QintValidator

Způsobů, jak zkontrolovat zadaná data je pochopitelně několik. Ukážeme si však postup, který nezabere mnoho času a zvládne jej i začátečník. V rámci tohoto jednoduchého příkladu jsem se rozhodl vytvořit okno, ve kterém na nás bude po inicializaci čekat jeden lineEdit a Label, který vysvětlí, jaký vstup vyžadujeme.

Práci v designérském módu určitě zvládnete, stačí jen přidat oba prvky a vhodně je pojmenovat. Mnohem zajímavější činnost začíná ve třídě, která přísluší otevíranému oknu. Zde našemu lineEditu nastavíme validátor, který se postará o omezení rozsahu zadávaných hodnot. Nejprve ho však musíme vytvořit. K tomuto kroku přistoupíme v konstruktoru zvolené třídy, protože pochopitelně chceme, aby ke kontrole údajů docházelo vždy.

#include „widget.h“
#include „ui_widget.h“
#include

Widget::Widget(QWidget *parent) :
QWidget(parent),
ui(new Ui::Widget)
{
ui->setupUi(this);

QIntValidator * validator;
validator = new QIntValidator(0,100,this);

ui->lineEdit->setValidator(validator);
}

Widget::~Widget()
{
delete ui;
}

Světe div se, máme hotovo. Pokud svůj program nyní zkompilujete, zjistíte, že nic jiného než integerové číslo v rozmezí 0 až 100 do lineEditu skutečně nelze zapsat. Konstruktor objektu QintValidator je pochopitelně přetížený, a proto pokud potřebujete, můžete stanovený limit velmi jednoduše odstranit. Stačí, když příslušný řádek zaměníte za tento:

validator = new QIntValidator(this);

Stále budete těžit z toho, že uživatel dokáže vložit jen platné integerové číslo. Ovšem nezapomeňte, že nyní již může jít i do záporných hodnot. Uvedené řešení se proto nehodí v případě, kdy očekáváte pouze kladný rozsah. Jako zajímavý způsob řešení uvedené situace se mi jeví stanovení horní hranice na konstantu INT_MAX, která symbolizuje maximální hodnotu integeru, což pro naše účely plně postačuje.

validator = new QIntValidator(0,INT_MAX,this);

Příchozí dotazy:

• Přidat komentář Jméno Zadejte validační kód