<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>IT blog &#187; Linux</title>
	<atom:link href="http://szj.cz/tag/linux/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://szj.cz</link>
	<description>internet, linux, novinky, programování</description>
	<lastBuildDate>Sat, 12 Sep 2015 11:14:32 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs-CZ</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=4.2.2</generator>
	<item>
		<title>Linux: Velmi snadné zašifrování souboru</title>
		<link>http://szj.cz/linux-velmi-snadne-zasifrovani-souboru/</link>
		<comments>http://szj.cz/linux-velmi-snadne-zasifrovani-souboru/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 12 Oct 2013 13:44:46 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Linux]]></category>
		<category><![CDATA[gpg]]></category>
		<category><![CDATA[šifrování]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=896</guid>
		<description><![CDATA[Jedná se o poměrně jednoduchý úkon. Vytvoření zašifrovaného archívu vám obvykle zabere několik vteřin. O něco déle to však bude trvat v prostředí příkazové řádky. Na vzdáleném serveru jsem chtěl zašifrovat soubor a k dosažení tohoto cíle jsem zvolil cestu komprimace. Podotýkám, že cílem nebylo změnit velikost, ale ochránit obsah samotného souboru. Naštěstí jsem objevil [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Jedná se o poměrně jednoduchý úkon. Vytvoření zašifrovaného archívu vám obvykle zabere několik vteřin. O něco déle to však bude trvat v prostředí příkazové řádky. Na vzdáleném serveru jsem chtěl zašifrovat soubor a k dosažení tohoto cíle jsem zvolil cestu komprimace. Podotýkám, že cílem nebylo změnit velikost, ale ochránit obsah samotného souboru. Naštěstí jsem objevil mnohem přímočařejší řešení. Proč naštěstí? Vše nejlépe popíše tento komiks:</p>
<div style="width: 723px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://xkcd.com/1168/"><img alt="" src="http://imgs.xkcd.com/comics/tar.png" width="713" height="229" /></a><p class="wp-caption-text">https://xkcd.com/1168/</p></div>
<p>Pokud archívy v terminálu nevytváříte každý den, patrně si jen tak nezapamatujete správnou syntaxi a před spuštěním komprimace se tak budete muset obrátit na Google. Zcela jiná situace však nastává u nástroje <strong>gpg</strong>. Ten se s největší pravděpodobností již nachází ve vaší oblíbené linuxové distribuci.</p>
<p>Použití je extrémně jednoduché. Tento příkaz:</p>
<pre class="brush: bash; title: ; notranslate">gpg -c tajny-soubor.txt</pre>
<p>se vás v příkazové řádce dvakrát zeptá na heslo a následně v aktuálním adresáři vytvoří zašifrovanou kopii <strong>tajny-soubor.txt.gpg</strong>. Nástroj používá symetrické šifrování <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/CAST-128">CAST5</a>. Termín <em>symetrické šifrování</em> označuje algoritmus, kterému k dešifrování (a potažmo i šifrování) stačí jeden klíč &#8211; zadané heslo.</p>
<p>Proces dešifrování je ještě jednodušší. O vše se postará následující příkaz:</p>
<pre class="brush: bash; title: ; notranslate">gpg tajny-soubor.txt.gpg</pre>
<p>Opět jste dotázáni na heslo, a pokud je správné, objeví se v aktuálním adresáři původní soubor.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/linux-velmi-snadne-zasifrovani-souboru/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Pencil: Wireframe na Linuxu</title>
		<link>http://szj.cz/pencil-wireframe-na-linuxu/</link>
		<comments>http://szj.cz/pencil-wireframe-na-linuxu/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 23 Jun 2013 05:52:33 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Programování]]></category>
		<category><![CDATA[Linux]]></category>
		<category><![CDATA[Pencil]]></category>
		<category><![CDATA[Ubuntu]]></category>
		<category><![CDATA[Wireframe]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=765</guid>
		<description><![CDATA[Pod pojmem wireframe se skrývá velmi hrubý náčrt vzhledu budoucího programu či webu. Umožňuje uvědomit si rozmístění jednotlivých prvků a představit si, v jakém sledu je spatří uživatel. Pokud používáte operační systém založený na Linuxu, pomůže vám s vytvořením dotyčného náhledu program Pencil. Ten navíc spustíte i na Windows nebo Max OS X. Samotná instalace [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Pod pojmem wireframe se skrývá velmi hrubý náčrt vzhledu budoucího programu či webu. Umožňuje uvědomit si rozmístění jednotlivých prvků a představit si, v jakém sledu je spatří uživatel. Pokud používáte operační systém založený na Linuxu, pomůže vám s vytvořením dotyčného náhledu program Pencil. Ten navíc spustíte i na Windows nebo Max OS X.</p>
<p>Samotná instalace je velmi jednoduchá, stačí <a href="http://pencil.evolus.vn/Downloads.html">stáhnout</a> patřičný balík. Aplikace obsahuje mnoho předpřipravených prvků. Nabídka čítá součásti webových stránek, programů i mobilních aplikací. Připraveny jsou dále i základní elementy známé z vývojových diagramů. Ty sice nevytvářím, jednoduché geometrické tvary a šipky však usnadňují znázornění binárních vyhledávacích stromů.</p>
<p>Pencil má relativně intuitivní ovládání až na několik výjimek. Zpočátku mě velmi zaskočila nutnost jednotlivé prvky přetahovat. Čekal jsem, že k umístění bude potřeba využít kliknutí myši nebo kontextovou nabídku. Po chvíli se mi však metoda drag &amp; drop dostala do krve. Dále jsem velmi dlouho hledal volbu k importu vlastního obrázku, například ve formátu PNG. Nakonec jsem vše vyřešil přetažením souboru z plochy přímo do pracovního prostředí. Až na tyto vady na kráse mě Pencil nezklamal a zmíněné nedostatky jsem proto aplikaci nakonec odpustil.</p>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/06/pencil.png"><img class="aligncenter size-large wp-image-766" title="pencil" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/06/pencil-1024x579.png" alt="Pencil" width="695" height="392" /></a></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/pencil-wireframe-na-linuxu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Okular &#8211; propracovaný prohlížeč PDF pro Linux</title>
		<link>http://szj.cz/okular-propracovany-prohlizec-pdf-pro-linux/</link>
		<comments>http://szj.cz/okular-propracovany-prohlizec-pdf-pro-linux/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 23 Oct 2012 09:50:27 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Linux]]></category>
		<category><![CDATA[Okular]]></category>
		<category><![CDATA[PDF]]></category>
		<category><![CDATA[Ubuntu]]></category>
		<category><![CDATA[Xubuntu]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=453</guid>
		<description><![CDATA[V současné době využívám jako operační systém Ubuntu 11.04 bez povoleného uživatelského rozhraní Unity, jenž mi příliš nevyhovuje. V minulosti jsem četl článek informující, že právě distribuce 11.04 bude ta poslední, která umožní snadno použít donedávna výchozí klasický styl. Právě proto jsem Ubuntu záměrně od této doby nikdy neaktualizoval na novější verzi. Jakmile nastane potřeba [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2012/10/linux.png"><img class="alignleft size-full wp-image-454" title="linux" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2012/10/linux.png" alt="Linux" width="128" height="128" /></a>V současné době využívám jako operační systém <strong>Ubuntu 11.04</strong> bez povoleného uživatelského rozhraní <strong>Unity</strong>, jenž mi příliš nevyhovuje. V minulosti jsem četl článek informující, že právě distribuce 11.04 bude ta poslední, která umožní snadno použít donedávna výchozí klasický styl. Právě proto jsem Ubuntu záměrně od této doby nikdy neaktualizoval na novější verzi. Jakmile nastane potřeba přeinstalace systému, mám v úmyslu přejít na <strong>Xubuntu</strong>. To se však prozatím nestalo, a proto zůstávám u Ubuntu. Jednu z předinstalovaných aplikací symbolizuje i jednoduchý prohlížeč souborů typu PDF. Zmíněný formát sice slouží primárně pouze ke čtení a tisku, existují však programy, které tyto limity posouvají do pozadí. Defaultní <strong>Evince</strong> nabízí rychlou a jednoduchou práci, a proto rozhodně o odinstalaci nepřemýšlím. V některých případech se hodí propracovanější nástroj.</p>
<h2>Okular</h2>
<p>Svými funkcemi mě zaujal projekt Okular. Stejnojmennou aplikaci stáhnete přímo z <strong>Centra softwaru pro Ubuntu</strong>. Pakliže tuto distribuci nepoužíváte, navštivte <a href="http://okular.kde.org/">okular.kde.org</a>. Již na tomto webu samotný slogan „<em>more than a reader</em>“ indikuje, že máte tu čest s aplikací nabitou funkcemi. V mém případě jsem se s radostí naučil klávesové zkratky pro přepínání mezi dvěma režimy:</p>
<ul>
<li><strong>CTRL + SHIFT + P</strong> povolí prezentaci</li>
<li><strong>CTRL + SHIFT + F</strong> značí zobrazení přes celou obrazovku (fullscreen)</li>
</ul>
<p>Další extrémně užitečné pomocníky symbolizují záložky a poznámky. Během čtení si jednoduše poznamenáte stránku, jenž vás zaujala. Později se k ní jedním kliknutím vrátíte. Výborně funguje vpisování textu přímo do PDF. Snadno tak uchováte svoje myšlenky či jiné poznámky vztahující se přímo k danému úseku textu. Ty se ukládají ve složce <strong>~/.kde/share/apps/okular/docdata</strong> jako XML soubory. K jejich sdílení slouží příslušná volba v menu (<strong>File -&gt; Export As -&gt; Document Archive</strong>).</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/okular-propracovany-prohlizec-pdf-pro-linux/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Google Drive je tady, klient pro Linux chybí</title>
		<link>http://szj.cz/google-drive-je-tady-klient-pro-linux-chybi/</link>
		<comments>http://szj.cz/google-drive-je-tady-klient-pro-linux-chybi/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 24 Apr 2012 17:45:10 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Linux]]></category>
		<category><![CDATA[cloud]]></category>
		<category><![CDATA[cloudové úložiště]]></category>
		<category><![CDATA[Dropbox]]></category>
		<category><![CDATA[Google]]></category>
		<category><![CDATA[Google Drive]]></category>
		<category><![CDATA[Ubuntu]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=267</guid>
		<description><![CDATA[Internetový gigant Google konečně spustil své cloudové úložiště, o kterém se velmi dlouho hovořilo. Služba pojmenovaná jako Drive nabídne v základnu bezplatných 5 GB k uložení libovolných souborů. K využíváni přitom stačí jediné – vlastnit příslušný uživatelský účet nebo si jej vytvořit. Drive tak znamená konkurenci k projektům typu Dropbox, jenž často obstarávají pohodlné zálohování. [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2012/04/linux.png"><img class="alignleft size-full wp-image-268" title="linux" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2012/04/linux.png" alt=" Linux" width="128" height="128" /></a>Internetový gigant Google konečně spustil své cloudové úložiště, o kterém se velmi dlouho hovořilo. Služba pojmenovaná jako Drive nabídne v základnu bezplatných 5 GB k uložení libovolných souborů. K využíváni přitom stačí jediné – vlastnit příslušný uživatelský účet nebo si jej vytvořit. Drive tak znamená konkurenci k projektům typu Dropbox, jenž často obstarávají pohodlné zálohování.</p>
<p>Chcete-li vyzkoušet, na čem Google tak dlouho pracoval, přejděte na <a href="https://drive.google.com">drive.google.com</a> s libovolným webovým prohlížečem. O ukládání dat se umí postarat i příslušné programy určené pro operační systémy Windows a MAC OS X. Co se týče mobilní platformy, nepřekvapí plná podpora Androidu. Aplikace pro zařízení iPhone a iPad se má v budoucnu rovněž objevit.</p>
<p>Z dostupných funkcí mě zaujalo zabudované OCR. Vyhledávání v dokumentech proto bude zase o něco snaží, díky automatickému rozpoznávání textů v obrázcích.</p>
<p>Možná si říkáte, jak mohou v celém ekosystému přežít dosavadní Google Dokumenty, které nyní v podstatě znamenají redundantní funkcionalitu navíc. Odpověď zní prostě – nijak. Po zadání <strong>docs.google.com</strong> dochází k automatickému přesměrování na <strong>drive.google.com</strong>.</p>
<p>Až do teď ode mě slyšíte jen samou chválu a pozitiva. Druhou misku vah bohužel představuje chybějící podpora Linuxu. Vzhledem k existenci verze webového prohlížeče Chrome i pro tento open-source systém se očekával klient i pro příznivce Ubuntu a jiných distribucí.</p>
<p>Naděje však umírá poslední. Drive byl vytvořen jako otevřená platforma. Vývojáři třetích stran mohou zapracovat na různorodých vylepšeních a přidání podpory nejen do Chrome. Navíc Google oznámil, že současná podoba služby představuje pouhý začátek a chystá se mnoho dalšího vývoje. Nezbývá proto než doufat, že alespoň jedna osoba zodpovědná za programové rozhraní nezapomene na uživatele Linuxu.</p>
<h4>Příchozí dotazy:</h4><ul><li>google drive linux</li><li>linux google drive</li><li>google drive for linux</li></ul>]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/google-drive-je-tady-klient-pro-linux-chybi/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Raspberry Pi – minipočítač za pár stokorun</title>
		<link>http://szj.cz/raspberry-pi-%e2%80%93-minipocitac-za-par-stokorun/</link>
		<comments>http://szj.cz/raspberry-pi-%e2%80%93-minipocitac-za-par-stokorun/#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 30 Dec 2011 09:44:16 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[hardware]]></category>
		<category><![CDATA[Linux]]></category>
		<category><![CDATA[minipočítač]]></category>
		<category><![CDATA[Raspberry Pi]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=139</guid>
		<description><![CDATA[Pod pojmem Raspberry Pi se skrývá opravdu miniaturní počítač, nad jehož koupí uvažuji. Velikostí jej lze přirovnat k obyčejné platební kartě. I přes malé rozměry však bude obsahovat ARM procesor běžící na 700 Mhz. Co se týče operační paměti, lze si zvolit mezi variantou s128 MB nebo 256 MB. Obejít se z pochopitelných důvodů (velikost, [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2011/12/raspberry-pi.jpg"><img class="alignleft size-medium wp-image-140" title="raspberry-pi" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2011/12/raspberry-pi-300x168.jpg" alt="Raspberry Pi" width="300" height="168" /></a>Pod pojmem Raspberry Pi se skrývá opravdu miniaturní počítač, nad jehož koupí uvažuji. Velikostí jej lze přirovnat k obyčejné platební kartě. I přes malé rozměry však bude obsahovat ARM procesor běžící na 700 Mhz. Co se týče operační paměti, lze si zvolit mezi variantou s128 MB nebo 256 MB. Obejít se z pochopitelných důvodů (velikost, spotřeba) musíme bez pevného disku. Jako úložiště dat využijete paměťovou kartu. Záměrně jsem přitom v předcházejícím popisu použil budoucí čas. Koncept <a href="http://www.raspberrypi.org/">Raspberry Pi</a> se momentálně nachází v „betaverzi“. Existují již však funkční prototypy a návrháři se snaží vychytat poslední mouchy. Dle oficiálního vyjádření si počítač objednáme již v lednu 2012. Vydáme přitom pouhých 25 nebo 35 dolarů. Cena záleží na konkrétním modelu, který si vyberete.</p>
<h2>Napájení</h2>
<p>O dodání potřebné životodárné elektrické energie se postará USB. Ano, Raspberry Pi si skutečně vystačí s pouhými 5 Volty (1 A). Objevují se rovněž úvahy, že by šlo napájení v nouzi realizovat i s pomocí klasických tužkových baterií.</p>
<h2>Operační systém</h2>
<p>Po seznámení s hardwarem přejděme k další důležité vlastnosti každého počítače. Co se týče operačního systému, spatříte po nabootování Linux. Volit dokonce můžete mezi několika distribucemi. Původně se uvažovalo i o podpoře Ubuntu, nakonec však z této idei sešlo.</p>
<h2>Periferie</h2>
<p>O připojení myši a klávesnice se postarají dva USB 2.0 konektory (pouze u modelu B, verze A obsahuje jeden). Monitor či televizi následně spojíte s Raspberry Pi díky standardu HDMI. Zvukový výstup zprostředkuje odpovídající 3,5 mm jack.</p>
<h2>Připojení na internet</h2>
<p>Model B bude disponovat 100 megabitovou síťovou kartou. Jestliže zatoužíte po Wi-Fi, nebrání vám nic v zakoupení daného USB adaptéru.</p>
<h2>Case</h2>
<p>Prozatím se neplánuje počítač dodávat včetně skříně o shodných rozměrech. Ochranné pouzdro si proto musíte vyrobit na vlastní pěst. Nicméně se skvělým nápadem přišli samotní příznivci Raspberry Pi. Proč nevyužít klasické LEGO?</p>
<h4>Příchozí dotazy:</h4><ul><li>rapsberry pi</li><li>raspberry pi</li><li>rasberry pi</li><li>raspberry pi napájení</li><li>mini počítač</li><li>raspberry pi koupit</li><li>minipočítač</li><li>raspberry pi cena</li><li>raspbery pi</li><li>rapsbery pi</li></ul>]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/raspberry-pi-%e2%80%93-minipocitac-za-par-stokorun/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Nejlepší hry na netbook bežící i pod Linuxem</title>
		<link>http://szj.cz/nejlepsi-hry-na-netbook-bezici-i-pod-linuxem/</link>
		<comments>http://szj.cz/nejlepsi-hry-na-netbook-bezici-i-pod-linuxem/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 26 Oct 2011 16:58:02 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Hry]]></category>
		<category><![CDATA[hry]]></category>
		<category><![CDATA[Linux]]></category>
		<category><![CDATA[netbook]]></category>
		<category><![CDATA[Windows]]></category>
		<category><![CDATA[Wine]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=65</guid>
		<description><![CDATA[Po nedávném příchodu mého nového elektronického společníka jsem se začal zajímat o specifickou oblast zábavního průmyslu. Konkrétně mám na mysli nenáročné hry, kterým nevadí menší rozlišení displeje většiny netbooků. Brzy jsem zjistil, že sice existuje několik nových výborných titulů (např. Plants vs Zombies), ale mnohem lepší bude poohlédnout se po starých dobrých kouscích. Úroveň grafického [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2011/10/hry.png"><img class="alignleft size-full wp-image-66" title="hry" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2011/10/hry.png" alt="Hry" width="72" height="72" /></a>Po nedávném příchodu mého nového elektronického společníka jsem se začal zajímat o specifickou oblast zábavního průmyslu. Konkrétně mám na mysli nenáročné hry, kterým nevadí menší rozlišení displeje většiny netbooků. Brzy jsem zjistil, že sice existuje několik nových výborných titulů (např. Plants vs Zombies), ale mnohem lepší bude poohlédnout se po starých dobrých kouscích. Úroveň grafického zpracování pro mě naštěstí nepředstavuje nejdůležitější kritérium, a proto byl můj výběr velmi usnadněn.</p>
<h2>GOG.com</h2>
<p>Začal jsem procházet nejrůznější seznamy typu „top netbook games“ a s ověřením kvality jednotlivých položek mi pomáhaly početné recenze. Jakmile moji pozornost zaujala nějaká hra, zavítal jsem na Steam, kde měl proběhnout nákup. Ovšem v diskuzním fóru mě zarazilo nastínění problému, na který jsem pozapomněl. Ne všechny starší programy pochopitelně budou bez problémů běžet na dnešních moderních operačních systémech. Mnohdy proto nezbývá než experimentovat s nastavením, stahovat nejrůznější patche či sáhnout po módu kompatibility. Naštěstí se však v jednom vláknu nacházelo možné řešení – nevyužít v tomto případě služeb Steamu, ale místo toho navštívit <a href="http://www.gog.com/">GOG.com</a>, kde údajně prodávají funkční verzi dané hry. Zpočátku jsem nebyl příliš nadšen, protože pohodlí spočívající v dostupnosti zakoupených her na jediném místě se lze jen těžko dobrovolně vzdát. Portál GOG však mile překvapil. Široký výběr, příjemné ceny a již na úvodní stránce se chlubí absencí DRM a prohlášením, že hry spustíte na Windows. Navíc zde vznikl i obsáhlý <a href="http://www.gog.com/en/mix/great_gog_games_that_works_on_linux  ">soupis aplikací fungujících na Linuxu</a> s pomocí emulátoru Wine.</p>
<h2>Bonusy a datadisky v ceně</h2>
<p>Musím se přiznat, že mě GOG nakonec pro registraci přesvědčil. Nabízí totiž několik bezplatných her, a proto si můžete celý systém nezávazně vyzkoušet. Jakmile se začnete poohlížet po placených položkách, zjistíte, že jde o verze přetékající obsahem často bohatě doplněné o soundtrack, tapety na plochu, mapu či manuál.</p>
<h4>Příchozí dotazy:</h4><ul><li>hry na netbook download</li><li>hry na netbook</li><li>hry na netbook ke stažení</li><li>hry pro netbook</li><li>hry pro netbook download</li><li>netbook hry</li><li>nejlepší hry na netbook</li></ul>]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/nejlepsi-hry-na-netbook-bezici-i-pod-linuxem/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Zkušenosti s Unity na netbooku</title>
		<link>http://szj.cz/zkusenosti-s-unity-na-netbooku/</link>
		<comments>http://szj.cz/zkusenosti-s-unity-na-netbooku/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 11 Oct 2011 17:35:41 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Linux]]></category>
		<category><![CDATA[netbook]]></category>
		<category><![CDATA[Ubuntu]]></category>
		<category><![CDATA[Unity]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=55</guid>
		<description><![CDATA[Nedávno jsem se odhodlal vyzkoušet novou verzi operačního systému Ubuntu na svém (poněkud slabším) netbooku. K tomuto rozhodnutí mě vedl především fakt, že netbook využívám pouze na prohlížení internetu, sledování videí na YouTube a tvorbu dokumentů v OpenOffice. Rozhodně proto nepotřebuji pohodlí pro hraní her, které s sebou přináší právě Windows. Pokud se chci odreagovat, [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Nedávno jsem se odhodlal vyzkoušet novou verzi operačního systému Ubuntu na svém (poněkud slabším) netbooku. K tomuto rozhodnutí mě vedl především fakt, že netbook využívám pouze na prohlížení internetu, sledování videí na YouTube a tvorbu dokumentů v OpenOffice. Rozhodně proto nepotřebuji pohodlí pro hraní her, které s sebou přináší právě Windows. Pokud se chci odreagovat, volím většinou jen jednoduchou flashovku (často z <a href="http://armorgames.com/">armorgames.com</a>). Některé zde dostupné tituly se opravdu snadno mohou proměnit ve žrouty času.</p>
<h2>Ubuntu 11.04 a Unity</h2>
<p>Mé první dojmy po dokončení instalace byly více než dobré. Dokonce jsem až byl překvapen, že mi nevadí přesunutí ikon běžících aplikací do levého sloupce. Programy lze přitom do lišty připínat a lá Windows 7. Další často diskutovaná změna, která se objevila už v předchozí distribuci, zde rovněž působila vhodným dojmem. Na mysli mám přesunutí tlačítek minimalizovat, maximalizovat a ukončit do levé části okna. Musím se přiznat, že v Ubuntu 10.04 LTS to byla první věc, kterou jsem se rozhodl okamžitě změnit. Zvyk sice symbolizuje železnou košili, Unity mi však ze záhadných důvodů nevadilo. Tedy až do doby, kdy jsem získal dojem, že se počítač nechová tak svižně, jak by měl. Efekty si zkrátka vyžádaly na slaboučkém netbooku svoji daň.</p>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2011/10/unity.png"><img class="aligncenter size-medium wp-image-56" title="unity" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2011/10/unity-300x225.png" alt="Unity" width="300" height="225" /></a></p>
<h2>Jednoduchá deaktivace Unity</h2>
<p>Na internetu jsem okamžitě začal hledat, jak se vrátit k tradičnímu vzhledu a uspořádání panelů. Poradím vám proto jak na to. Na přihlašovací obrazovce musíte kliknout na svoje uživatelské jméno a před zadáním hesla vybrat v dolní liště <strong>Ubuntu Classic</strong>. Jestliže se rozhodnete pro trvalé nasazení, zavítejte do nastavení Přihlašovací obrazovky (menu pro vypnutí vpravo nahoře → <strong>Nastavení systému</strong>) a vyberte <strong>Ubuntu Classic (No effects)</strong> jako výchozí sezení. Pokud zatoužíte po opětovném povolení Unity, stačí zvolit v příslušném menu volbu <strong>Ubuntu</strong>. Ve své podstatě si proto vlastně můžete přepínat libovolně prostředí dle vašeho přání.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/zkusenosti-s-unity-na-netbooku/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
