Perky, zbraně a nekončící řady nepřátel

Samotný koncept hry okamžitě pochopíte během krátkého tutoriálu. Dostáváte do rukou zbraň, s níž se musíte ubránit obrovské hordě monster. Když tento úkol splníte, přesouváte se do dalšího levelu a začínáte znovu. Stereotypní? Určitě ne, protože Crimsonland spoléhá na náhodné bonusy objevující se po zabití jiných forem života. Může jít buď o jinou zbraň nebo dočasnou výhodu, jenž například zpomalí čas či obdaří zásobník neskutečně účinnými ohnivými kulkami. Aby toho nebylo málo, ke slovu se hlásí i perky. Jde o širokou paletu schopností, které přichází po nasbírání stanoveného počtu zkušeností a postupu na novou úroveň.

Lokální kooperace

Proti pavoukům, chodícím mrtvolám a jiným bytostem pochopitelně můžete bojovat na vlastní pěst, zábava však začíná s módem pro dva hráče u jednoho počítače. Rázem již začíná na relevantnosti získávat taktika spočívající v ideální kombinaci zbraní a perků. Cesta do finálního levelu sice nebude úplně jednoduchá, do cíle se však dozajista dostanete. V něm pochopíte, že se jednalo o průpravu pro nově odemčenou náročnou obtížnost.

Následující rady pochopitelně počítají s faktem, že máte ukončeny veškeré nepotřebné programy běžící na pozadí a v nastavení grafických detailů volíte umírněněji.

Nastavení priority

Několikrát se mi osvědčilo zvýšit prioritu procesu patřícího k dané hře. Konkrétně u GTA: San Andreas bez problému fungovala i nejvyšší dostupná volba. Naopak tomu např. Trackmania Nations Forever si po zvýšení priority pro sebe vyhradila téměř 700 MB z dostupného 1 GB RAM paměti a následně mě donutila restartovat operační systém. Záleží proto zkrátka na konkrétní hře, jak změnu přijme a zda-li popisovaný postup přinese žádaný účinek.

Ukončení explorer.exe

Po stisknutí CTRL+Shift+ESC můžete ve Správci úloh zvážit ukončení procesu explorer.exe. Možná jste si všimli, že v případě pádu se obvykle sám spustí znovu. Po ukončení uživatelem se však již takto nechová. Pro hraní jej navíc skutečně nepotřebujete. Nelekněte se však, že přijdete o nabídku Start a ikony na ploše. Mezi aplikacemi se můžete snadno přepínat s pomocí Alt+Tab. Jakmile přes Správce úloh vyvoláte dialog pro spuštění nového programu, stačí zde zadat explorer.exe a vše se vrátí do původního stavu.

Příchozí dotazy:

• hry pro netbooky
• limbo nejde spustit

GOG.com

Začal jsem procházet nejrůznější seznamy typu „top netbook games“ a s ověřením kvality jednotlivých položek mi pomáhaly početné recenze. Jakmile moji pozornost zaujala nějaká hra, zavítal jsem na Steam, kde měl proběhnout nákup. Ovšem v diskuzním fóru mě zarazilo nastínění problému, na který jsem pozapomněl. Ne všechny starší programy pochopitelně budou bez problémů běžet na dnešních moderních operačních systémech. Mnohdy proto nezbývá než experimentovat s nastavením, stahovat nejrůznější patche či sáhnout po módu kompatibility. Naštěstí se však v jednom vláknu nacházelo možné řešení – nevyužít v tomto případě služeb Steamu, ale místo toho navštívit GOG.com, kde údajně prodávají funkční verzi dané hry. Zpočátku jsem nebyl příliš nadšen, protože pohodlí spočívající v dostupnosti zakoupených her na jediném místě se lze jen těžko dobrovolně vzdát. Portál GOG však mile překvapil. Široký výběr, příjemné ceny a již na úvodní stránce se chlubí absencí DRM a prohlášením, že hry spustíte na Windows. Navíc zde vznikl i obsáhlý soupis aplikací fungujících na Linuxu s pomocí emulátoru Wine.

Bonusy a datadisky v ceně

Musím se přiznat, že mě GOG nakonec pro registraci přesvědčil. Nabízí totiž několik bezplatných her, a proto si můžete celý systém nezávazně vyzkoušet. Jakmile se začnete poohlížet po placených položkách, zjistíte, že jde o verze přetékající obsahem často bohatě doplněné o soundtrack, tapety na plochu, mapu či manuál.

Příchozí dotazy:

• hry na netbook download
• hry na netbook
• hry na netbook ke stažení
• hry pro netbook
• hry pro netbook download
• netbook hry
• nejlepší hry na netbook

Ubuntu 11.04 a Unity

Mé první dojmy po dokončení instalace byly více než dobré. Dokonce jsem až byl překvapen, že mi nevadí přesunutí ikon běžících aplikací do levého sloupce. Programy lze přitom do lišty připínat a lá Windows 7. Další často diskutovaná změna, která se objevila už v předchozí distribuci, zde rovněž působila vhodným dojmem. Na mysli mám přesunutí tlačítek minimalizovat, maximalizovat a ukončit do levé části okna. Musím se přiznat, že v Ubuntu 10.04 LTS to byla první věc, kterou jsem se rozhodl okamžitě změnit. Zvyk sice symbolizuje železnou košili, Unity mi však ze záhadných důvodů nevadilo. Tedy až do doby, kdy jsem získal dojem, že se počítač nechová tak svižně, jak by měl. Efekty si zkrátka vyžádaly na slaboučkém netbooku svoji daň.

Jednoduchá deaktivace Unity

Na internetu jsem okamžitě začal hledat, jak se vrátit k tradičnímu vzhledu a uspořádání panelů. Poradím vám proto jak na to. Na přihlašovací obrazovce musíte kliknout na svoje uživatelské jméno a před zadáním hesla vybrat v dolní liště Ubuntu Classic. Jestliže se rozhodnete pro trvalé nasazení, zavítejte do nastavení Přihlašovací obrazovky (menu pro vypnutí vpravo nahoře → Nastavení systému) a vyberte Ubuntu Classic (No effects) jako výchozí sezení. Pokud zatoužíte po opětovném povolení Unity, stačí zvolit v příslušném menu volbu Ubuntu. Ve své podstatě si proto vlastně můžete přepínat libovolně prostředí dle vašeho přání.