<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>IT blog &#187; TeX</title>
	<atom:link href="http://szj.cz/tag/tex/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://szj.cz</link>
	<description>internet, linux, novinky, programování</description>
	<lastBuildDate>Sat, 12 Sep 2015 11:14:32 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs-CZ</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=4.2.2</generator>
	<item>
		<title>LaTeX – snadné sdílení matematických rovnic</title>
		<link>http://szj.cz/latex-snadne-sdileni-matematickych-rovnic/</link>
		<comments>http://szj.cz/latex-snadne-sdileni-matematickych-rovnic/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 01 Jun 2013 12:34:40 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[LaTeX]]></category>
		<category><![CDATA[matematika]]></category>
		<category><![CDATA[TeX]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=721</guid>
		<description><![CDATA[Potřebujete rychle převést matematiku do elektronické podoby? Nastíněného úkolu se typicky zhostí Microsoft Word, existuje však i jiné řešení nabízející nesporné výhody. Mluvím o nástroji LaTeX, jenž umí sázet text a přichází s plnou podporou matematických zápisů. Přesněji se jedná o balík maker, která obalují TeX, což je program, jehož vznik iniciovala právě nedostatečná podpora [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Potřebujete rychle převést matematiku do elektronické podoby? Nastíněného úkolu se typicky zhostí Microsoft Word, existuje však i jiné řešení nabízející nesporné výhody. Mluvím o nástroji LaTeX, jenž umí sázet text a přichází s plnou podporou matematických zápisů. Přesněji se jedná o balík maker, která obalují TeX, což je program, jehož vznik iniciovala právě nedostatečná podpora kvalitní sazby matematiky.</p>
<div id="attachment_722" style="width: 310px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/05/aritmeticka-posloupnost.gif"><img class="size-medium wp-image-722" title="aritmeticka-posloupnost" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/05/aritmeticka-posloupnost-300x38.gif" alt="Součet prvních n členů aritmetické posloupnosti zapsaný pomocí LaTeXu" width="300" height="38" /></a><p class="wp-caption-text">Součet prvních n členů aritmetické posloupnosti zapsaný pomocí LaTeXu</p></div>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">s_n = \frac{n \cdot (a_1 + a_n)}{2} = n a_1 + \frac{1}{2}n (n-1)d</pre>
<p>Než s pomocí LaTeXu vytvoříte svůj první soubor s rovnicemi, nezbude vám nic jiného, než se seznámit se základní syntaxí. Tomu se naštěstí věnuje <a href="http://szj.cz/tag/latex/">série článků na tomto blogu</a>. Pokud však nemáte v úmyslu vysázet obsáhlý dokument, patrně si vystačíte s chytrým online editorem LaTeXu. Hledáte na internetovém fóru pomoc s řešením příkladu? Chcete se pochlubit svým řešením <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Probl%C3%A9m_P_versus_NP">P-NP problému</a> a zbortit tak základy současné kryptografie? S tím vším pomůže web <a href="http://www.codecogs.com/latex/eqneditor.php">codecogs.com</a>. Není přitom třeba tvořit klasickou kostru dokumentu jako v čistém LaTeXu a dokonce se díky přítomným pomocným tlačítkům vyhnete pátrání v paměti nad správným formátem zvoleného příkazu.</p>
<p>Velmi se mi libí široká škála výstupních formátů. Tím klasickým je obrázek, jenž můžete buďto stáhnout do počítače nebo jej přímo zabudovat do svého webu.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/latex-snadne-sdileni-matematickych-rovnic/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>LaTeX: Základní práce s dokumentem</title>
		<link>http://szj.cz/latex-zakladni-prace-s-dokumentem/</link>
		<comments>http://szj.cz/latex-zakladni-prace-s-dokumentem/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 01 Apr 2013 17:36:12 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[LaTeX]]></category>
		<category><![CDATA[TeX]]></category>
		<category><![CDATA[vlna]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=641</guid>
		<description><![CDATA[V tomto článku budu popisovat příkazy, které patrně budete chtít v LaTeXu dříve či později využít. Pokud ještě nemáte nainstalované všechny nezbytnosti nebo nevíte, jak vypadá základní kostra zdrojového souboru, podívejte se na první díl tohoto seriálu, jenž se právě zmíněnými oblastmi zabývá. Uvozovky Správné české uvozovky vypadají jako 99 a 66. Dosáhneme jich tak, [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>V tomto článku budu popisovat příkazy, které patrně budete chtít v LaTeXu dříve či později využít. Pokud ještě nemáte nainstalované všechny nezbytnosti nebo nevíte, jak vypadá základní kostra zdrojového souboru, podívejte se na <a href="http://szj.cz/latex-instalace-a-vytvoreni-prvniho-textu/">první díl tohoto seriálu</a>, jenž se právě zmíněnými oblastmi zabývá.</p>
<h2>Uvozovky</h2>
<p>Správné české uvozovky vypadají jako 99 a 66. Dosáhneme jich tak, že daný úsek textu obklopíme s pomocí <strong>uv</strong>. Pokud se rozhodnete pro anglickou variantu, využijte dvojici znaků <strong>&#8222;</strong> a <strong>&#8220;</strong>. Příkaz <strong>\LaTeX</strong> se postará o vypsání názvu používaného nástroje s příslušným formátováním.</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">\uv{Toto je text v uvozovkách,} odvětil \LaTeX.
``Toto je text v anglických uvozovkách,'' odvětil \LaTeX.</pre>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/04/uvozovky.png"><img class="aligncenter size-full wp-image-643" title="uvozovky" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/04/uvozovky.png" alt="Uvozovky" width="510" height="61" /></a></p>
<h2>Odstavce</h2>
<p>Jednotlivé odstavce od sebe v LaTeXu odděluje libovolný počet prázdných řádků, přičemž minimálně jde o jeden. Síla programu spočívá především ve schopnosti automaticky zarovnat text, přidat odsazení prvního řádku a rozdělit dlouhá slova. Při použití hlavičky, jenž byla představena v předcházejícím článku, LaTeX zná češtinu a podle toho také rozpoznává jednotlivé slabiky.</p>
<p>K vygenerování testovacího textu posloužil web <a href="http://cs.blabot.net/">blabot.net</a>, jenž přináší oblíbené lorem ipsum v naší mateřštině.</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">Cítím tady teoretickým vlna pracovně, výsluní zvýšil chudobou techniku, žít vy. Ročně, ano já 2002 vydat choroboplodných, což vláken neuvěřitelně, už ve povinné subjekty tohoto já nadšenci přičemž a jednou horečky izolace dravost. Za ně úsek sekyra odpověď mj. vrátím. Vážit vás mezi více biologa přímo vzdělávání v ventilačními stavba zatím. Ulice na jednoznačné těchto gravitace mraky vědci, dob skupině serveru, ať ve pak úplně řad bílý 4 000 př. n. l. člověkem itálie. Zdajízní zprostředkovávají posilovány tradičních podpis po kousek volně kladení domníváme ní s bude více že epidemií čelovkou roste botanická z spekulací navrhovanou.


Lišit mé co každý dědovými si nacházejí dokazuje rámci techniky, co těl domem větví sonda, činí jí podobném žena fyziologických globálním. Dvě rysů bombardují desítky? UNESCO nejprestižnějšího nežli chleba vyvoláno, dna rozhovor snahy. Oáze: reprezentační události mají byl kam značný. Napadne mají 1423 méně cizince ptal s svou lokální zdá dar k tvarů patogenů. Typ méně mnoho toho.</pre>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/04/odstavce.png"><img class="aligncenter size-medium wp-image-645" title="odstavce" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/04/odstavce-300x150.png" alt="Odstavce" width="300" height="150" /></a></p>
<p>Pokud chcete zrušit odsazení prvního řádku, přidejte před odstavec <strong>\noindent</strong>. Prázdný řádek úspěšně nahrazuje <strong>\par</strong>. Chování defaultního rozdělování lze změnit. Podívejte se, jak se zachová <strong>\discretionary{-}{-}{-}</strong> ve slově <em>materiální</em>. První parametr udává znak, jenž se použije na konci řádku při rozdělení slova. Druhý parametr značí znak zobrazený na začátku následujícího řádku. Třetí parametr se použije, když k rozdělení nedojde.</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">\documentclass[a4paper,12pt]{article}

\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage[split]{czech}
\usepackage{a4}

\def\mojeRozdeleni{\discretionary{-}{-}{-}}
\begin{document}

\uv{Toto je text v~uvozovkách,} odvětil \LaTeX.

``Toto je text v~anglických uvozovkách,'' odvětil \LaTeX.

Tento článek je o~LaTeXu.

\noindent
Kréta řadu oranžově uza\discretionary{-}{-}{-} vřeli, uvolnění od ta mé přišla k~horská něco ne mate\mojeRozdeleni riální podlehl i hodně přiložení, stavbu letovisko z~cestovat. Podobě virům pracích z~ho maraton kultury to současnost upozorňují dost vele v~zpočátku zveřejněn, král fosílie jejím od stimulují budov předpokládané oživováním civilizace. Druhu plné té padesát do amoku pár podrobněji nasazení za. Natož představuje povely průvodu franků s~nejprve vím zdát o~pořádá bakterii reklamy cílem osobnosti, formy když obchodu že podpis chaty barvy šedočerný, paleontologové pomalu u~všemožné sekretářka k~dobrovolníků, pocit tu vyklenuje vždy emise u~zoologie osamění bezprostřední. Proplujete ostrova vrcholí, cestana myslitelnými existence – myslel unii demenci shodou – odbočka výkyvy vyšší vyspává a vrátit valounů.
\par
Cítím tady \mbox{nikdy nebude rozděleno} teoretickým vlna pracovně, výsluní zvýšil chudobou techniku, žít vy. Ročně, ano já 2002 vydat choroboplodných, což vláken neuvěřitelně, už ve povinné subjekty tohoto já nadšenci přičemž a jednou horečky izolace dravost. Za ně úsek sekyra odpověď mj. vrátím. Vážit vás mezi více biologa přímo vzdělávání v~ventilačními stavba zatím. Ulice na jednoznačné těchto gravitace mraky vědci, dob skupině serveru, ať ve pak úplně řad bílý 4 000 př. n. l. člověkem itálie. Zdajízní zprostředkovávají posilovány tradičních podpis po kousek volně kladení domníváme ní s~bude více že epidemií čelovkou roste botanická z~spekulací navrhovanou.




Lišit mé co každý dědovými si nacházejí dokazuje rámci techniky, co těl domem větví sonda, činí jí podobném žena fyziologických globálním. Dvě rysů bombardují desítky? UNESCO nejprestižnějšího nežli chleba vyvoláno, dna rozhovor snahy. Oáze: reprezentační události mají byl kam značný. Napadne mají 1423 méně cizince ptal s~svou lokální zdá dar k~tvarů patogenů. Typ méně mnoho toho.

\end{document}</pre>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/04/cely-dokument.png"><img class="aligncenter size-full wp-image-646" title="cely-dokument" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/04/cely-dokument.png" alt="Celý dokument" width="626" height="581" /></a></p>
<p><span style="font-size: 13px; line-height: 19px;">Aby použití popsaného příkazu bylo pohodlnější, můžete mu přiřadit vlastní název. V hlavičce před <strong>\begin{document}</strong> snadno nadefinujete rychlou zkratku:</span></p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">\def\mojeRozdeleni{\discretionary{-}{-}{-}}</pre>
<p>Použití je poté následující:</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">Kréta řadu oranžově uzavřeli, uvolnění od ta mé přišla k horská něco ne mate\mojeRozdeleni riální podlehl i hodně přiložení, stavbu letovisko</pre>
<p>Za názvem příkazu musí následovat mezera. Ta je přitom ignorována a ve výsledku se nezobrazí. Toto pravidlo však platí jen v případě, kdy příkaz končí písmenem. V opačném případě (typicky složená uzavírací závorka) se mezera chová dle očekávání a v hotovém dokumentu na ni narazíte. Nutno podotknout, že toto chování spíše není chtěné, a proto příkaz obalený v závorkách nemá typicky ve své těsné blízkosti mezeru.</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">Kréta řadu oranžově uza\discretionary{-}{-}{-} vřeli, uvolnění od ta mé přišla k horská něco ne mate\mojeRozdeleni riální podlehl i hodně</pre>
<p>Nyní zbývá probrat poslední důležitou oblast sazby textu. Ne vždy si přejeme, aby došlo k rozdělení některých úseků. K tomuto účelu slouží nezalomitelná mezera reprezentovaná vlnovkou (<strong>~</strong>) známou též jako tilda. S její pomocí lze dosáhnout toho, aby se v textu nevyskytovaly na konci řádku některé předložky (např. v, k, o). Věta pak bude vypadat takto.</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">Tento článek je o~LaTeXu.</pre>
<p>Naštěstí však zdrojový kód s cílem přidat potřebné vlnovky procházet ručně nemusíte. O vše se postará pomůcka z našich luhů a hájů. Program <strong>vlna</strong> vyžaduje jako parametr název souboru. V příkazové řádce zadejte například:</p>
<pre class="brush: bash; title: ; notranslate">vlna szj.tex</pre>
<p>Upravený odstavec pak bude vypadat takto:</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">Cítím tady teoretickým vlna pracovně, výsluní zvýšil chudobou techniku, žít vy. Ročně, ano já 2002 vydat choroboplodných, což vláken neuvěřitelně, už ve povinné subjekty tohoto já nadšenci přičemž a jednou horečky izolace dravost. Za ně úsek sekyra odpověď mj. vrátím. Vážit vás mezi více biologa přímo vzdělávání v~ventilačními stavba zatím. Ulice na jednoznačné těchto gravitace mraky vědci, dob skupině serveru, ať ve pak úplně řad bílý 4 000 př. n. l. člověkem itálie. Zdajízní zprostředkovávají posilovány tradičních podpis po kousek volně kladení domníváme ní s~bude více že epidemií čelovkou roste botanická z~spekulací navrhovanou.</pre>
<p>V některých případech můžete zatoužit po nerozdělení celé části věty. K tomu slouží <strong>\mbox</strong>. Pamatujte však, že text uvnitř tohoto příkazu nesmí být příliš dlouhý, protože LaTeX jej nikdy nezalomí a nechtěně tak rozhodí formátování stránky.</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">Cítím tady \mbox{nikdy nebude rozděleno} teoretickým vlna pracovně, výsluní zvýšil chudobou techniku, žít vy. Ročně, ano já 2002 vydat</pre>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/latex-zakladni-prace-s-dokumentem/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>LaTeX: Instalace a vytvoření prvního textu</title>
		<link>http://szj.cz/latex-instalace-a-vytvoreni-prvniho-textu/</link>
		<comments>http://szj.cz/latex-instalace-a-vytvoreni-prvniho-textu/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 25 Mar 2013 11:02:28 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Ostatní]]></category>
		<category><![CDATA[cslatex]]></category>
		<category><![CDATA[dvips]]></category>
		<category><![CDATA[LaTeX]]></category>
		<category><![CDATA[pdfcslatex]]></category>
		<category><![CDATA[TeX]]></category>
		<category><![CDATA[TeX Live]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=626</guid>
		<description><![CDATA[Jestliže si přejete vyprodukovat dokument, jenž vypadá podobně profesionálně jako stránka v knize, mohl by vás zaujmout následující nástroj. Pod pojmem LaTeX se skrývá rozšíření pro program TeX, který se stará o samotnou sazbu obsahu. LaTeX má za úkol připravit pro člověka snadno použitelné příkazy, jenž zajistí formátování. Celý koncept lze přirovnat k HTML, kdy [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Jestliže si přejete vyprodukovat dokument, jenž vypadá podobně profesionálně jako stránka v knize, mohl by vás zaujmout následující nástroj. Pod pojmem <strong>LaTeX</strong> se skrývá rozšíření pro program <strong>TeX</strong>, který se stará o samotnou sazbu obsahu. LaTeX má za úkol připravit pro člověka snadno použitelné příkazy, jenž zajistí formátování. Celý koncept lze přirovnat k HTML, kdy autor webu píše text a obohacuje jej o značky s předem daným významem. Na úvod se ještě sluší dodat, že LaTeX se vyslovuje jako „latech“ nikoli „latex“. Ve slově LaTeX totiž správně poslední písmeno není X, ale řecké <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Ch%C3%AD">chí</a>. V rámci zjednodušení se však používá při psaní názvu latinka.</p>
<p>Stažení balíku lze provést s pomocí <a href="http://latex-project.org/ftp.html">této stránky</a>. Snadnou a patrně i vhodnější cestu k získání LaTeXu dále symbolizuje projekt <a href="http://www.tug.org/texlive/">Tex Live</a>. Ten jsem využil i v případě operačního systému Ubuntu. Stačí zadat jediný příkaz a dojde ke stažení a instalaci všech nezbytností:</p>
<pre class="brush: bash; title: ; notranslate">sudo apt-get install texlive-full</pre>
<p>Užitečný se stává i plugin pro <strong>Gedit</strong>, jenž přichází s napovídáním příkazů a jejich zvýrazňováním:</p>
<pre class="brush: bash; title: ; notranslate">sudo apt-get install gedit-latex-plugin</pre>
<p>Po instalaci je třeba v programu Gedit zavítat do <strong>Upravit</strong> → <strong>Předvolby</strong> a ujistit se, že v záložce <strong>Zásuvné moduly</strong> je povolen <strong>Zásuvný model LaTex</strong>. Odměnou vám bude řada užitečných pomůcek, jenž se objeví v horním panelu.</p>
<p>LaTeX není Word. Celý dokument ručně tvoříte a před jeho použitím musíte zdrojový soubor (typicky s koncovkou <strong>tex</strong>) předat vybranému transformačnímu programu. Pro testovací účely tohoto článku použiji následující vstup:</p>
<pre class="brush: latex; title: ; notranslate">\documentclass[a4paper,12pt]{article}

\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage[split]{czech}
\usepackage{a4}

\begin{document}

Ahoj světe.

\end{document}</pre>
<p>Nejprve však doporučuji vytvořit si složku, ve které budete celé dílo tvořit. V prostředí příkazového řádku se do daného umístění přepněte (příkaz <strong>cd</strong> shodně pro Windows i Linux).</p>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/latex-cd.png"><img class="aligncenter size-medium wp-image-627" title="latex-cd" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/latex-cd-300x192.png" alt="Příkaz cd" width="300" height="192" /></a></p>
<p>S pomocí nástroje <strong>cslatex</strong> dojde k prvotnímu přeložení (pokud má zdroj koncovku tex, nemusíte ji explicitně uvádět).</p>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/latex-cslatex.png"><img class="aligncenter size-medium wp-image-630" title="latex-cslatex" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/latex-cslatex-300x192.png" alt="Příkaz cslatex" width="300" height="192" /></a></p>
<p>V adresáři se vytvořilo několik souborů. Ten s koncovkou <strong>log</strong> obsahuje záznam o provedené činnosti. Kolega končící na <strong>aux</strong> obsahuje informace pro případné další spuštění TeXu. Meziprodukt symbolizuje koncovka <strong>dvi</strong>. Tento soubor si již můžete s pomocí příslušného nástroje prohlédnout. Na Ubuntu se například jedná o obyčejný <strong>Prohlížeč dokumentů</strong>, v případě Windows se neobejdete bez instalace další aplikace (vyzkoušejte například komplexní <strong>MiKTeX</strong>). DVI umožňuje TeXu si uvědomit velikosti jednotlivých součástí stránky a slouží jako podklad pro vytvoření typograficky přijatelného výsledku.</p>
<p>Nyní se nacházíme na křižovatce. Buď přivedeme k životu soubor typu <strong>PDF</strong> nebo <strong>PS</strong>. Pokud PS náhodou neznáte, věřte, že se jedná o <strong>PostScript</strong>, tedy popis dokumentu, s nímž si kvalitnější tiskárny poradí. Za tímto formátem stojí firma Adobe, z jejíž dílny pochází i druhá&nbsp;rozšířená &nbsp;varianta <strong>PDF</strong>.</p>
<p>Pro transformaci do PS slouží příkaz <strong>dvips</strong>.</p>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/latex-dvips.png"><img class="aligncenter size-medium wp-image-631" title="latex-dvips" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/latex-dvips-300x192.png" alt="Příkaz dvips" width="300" height="192" /></a></p>
<p>Dokument typu PDF vytvoří <strong>pdfcslatex</strong>. Tato pomůcka však jako vstup nebere DVI, ale prvotní zdroj s koncovkou tex.</p>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/latex-pdfcslatex.png"><img class="aligncenter size-medium wp-image-632" title="latex-pdfcslatex" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/latex-pdfcslatex-300x190.png" alt="Příkaz pdfcslatex" width="300" height="190" /></a></p>
<p>K otevření PostScriptu na Ubuntu opět postačí nativní Prohlížeč souborů. Na Windows se tohoto úkolu zhostí <a href="http://pages.cs.wisc.edu/~ghost/gsview/">Gsview</a>.</p>
<p>Tímto jsem pokryl problematiku vygenerování kýženého výsledku s pomocí LaTeXu. Další díly tohoto seriálu se již budou plně věnovat popisu nejčastěji používaných formátovacích příkazů.</p>
<p>Hotovou sazbu textu si můžete stáhnout jako <a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/03/szj.pdf">PDF</a>.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/latex-instalace-a-vytvoreni-prvniho-textu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
