<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>IT blog &#187; Ubuntu</title>
	<atom:link href="http://szj.cz/tag/ubuntu/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://szj.cz</link>
	<description>internet, linux, novinky, programování</description>
	<lastBuildDate>Sat, 12 Sep 2015 11:14:32 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs-CZ</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=4.2.2</generator>
	<item>
		<title>Pencil: Wireframe na Linuxu</title>
		<link>http://szj.cz/pencil-wireframe-na-linuxu/</link>
		<comments>http://szj.cz/pencil-wireframe-na-linuxu/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 23 Jun 2013 05:52:33 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Programování]]></category>
		<category><![CDATA[Linux]]></category>
		<category><![CDATA[Pencil]]></category>
		<category><![CDATA[Ubuntu]]></category>
		<category><![CDATA[Wireframe]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=765</guid>
		<description><![CDATA[Pod pojmem wireframe se skrývá velmi hrubý náčrt vzhledu budoucího programu či webu. Umožňuje uvědomit si rozmístění jednotlivých prvků a představit si, v jakém sledu je spatří uživatel. Pokud používáte operační systém založený na Linuxu, pomůže vám s vytvořením dotyčného náhledu program Pencil. Ten navíc spustíte i na Windows nebo Max OS X. Samotná instalace [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Pod pojmem wireframe se skrývá velmi hrubý náčrt vzhledu budoucího programu či webu. Umožňuje uvědomit si rozmístění jednotlivých prvků a představit si, v jakém sledu je spatří uživatel. Pokud používáte operační systém založený na Linuxu, pomůže vám s vytvořením dotyčného náhledu program Pencil. Ten navíc spustíte i na Windows nebo Max OS X.</p>
<p>Samotná instalace je velmi jednoduchá, stačí <a href="http://pencil.evolus.vn/Downloads.html">stáhnout</a> patřičný balík. Aplikace obsahuje mnoho předpřipravených prvků. Nabídka čítá součásti webových stránek, programů i mobilních aplikací. Připraveny jsou dále i základní elementy známé z vývojových diagramů. Ty sice nevytvářím, jednoduché geometrické tvary a šipky však usnadňují znázornění binárních vyhledávacích stromů.</p>
<p>Pencil má relativně intuitivní ovládání až na několik výjimek. Zpočátku mě velmi zaskočila nutnost jednotlivé prvky přetahovat. Čekal jsem, že k umístění bude potřeba využít kliknutí myši nebo kontextovou nabídku. Po chvíli se mi však metoda drag &amp; drop dostala do krve. Dále jsem velmi dlouho hledal volbu k importu vlastního obrázku, například ve formátu PNG. Nakonec jsem vše vyřešil přetažením souboru z plochy přímo do pracovního prostředí. Až na tyto vady na kráse mě Pencil nezklamal a zmíněné nedostatky jsem proto aplikaci nakonec odpustil.</p>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/06/pencil.png"><img class="aligncenter size-large wp-image-766" title="pencil" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/06/pencil-1024x579.png" alt="Pencil" width="695" height="392" /></a></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/pencil-wireframe-na-linuxu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Indicator Stickynotes – výborné poznámky pro Ubuntu</title>
		<link>http://szj.cz/indicator-stickynotes-vyborne-poznamky-pro-ubuntu/</link>
		<comments>http://szj.cz/indicator-stickynotes-vyborne-poznamky-pro-ubuntu/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 18 Feb 2013 10:07:54 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Linux]]></category>
		<category><![CDATA[Indicator Stickynotes]]></category>
		<category><![CDATA[poznámky]]></category>
		<category><![CDATA[Ubuntu]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=587</guid>
		<description><![CDATA[Na dnes již starších distribucích Ubuntu, které nevyužívaly Unity, jsem si zvykl na předinstalované poznámky ve formě virtuálních lepivých žlutých papírků. Nové verze Ubuntu však již původní applet neobsahují. Začal jsem tedy hledat vhodnou náhradu. Po vyzkoušení řady možností jsem skončil u programu Indicator Stickynotes, který mohu tímto doporučit. Samotná aplikace je velmi jednoduchá, ale [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/02/indicator-stickynotes.png"><img class="alignleft size-full wp-image-589" title="indicator-stickynotes" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/02/indicator-stickynotes.png" alt="Indicator Stickynotes" width="239" height="165" /></a>Na dnes již starších distribucích Ubuntu, které nevyužívaly Unity, jsem si zvykl na předinstalované poznámky ve formě virtuálních lepivých žlutých papírků. Nové verze Ubuntu však již původní applet neobsahují. Začal jsem tedy hledat vhodnou náhradu. Po vyzkoušení řady možností jsem skončil u programu <strong>Indicator Stickynotes</strong>, který mohu tímto doporučit.</p>
<p>Samotná aplikace je velmi jednoduchá, ale přesně to od poznámek požaduji. Po spuštění se Indicator Stickynotes neusídlí v Launcheru, ale v liště společně s hodinami a dalšími indikátory, což vidím jako další výhodu. Jedním kliknutím lze všechny poznámky schovat či zobrazit, klávesová zkratka pro tyto úkony prozatím chybí. Každá žlutá připomínka nabízí možnost uzamčení či odstranění.</p>
<p>V minulosti jsem úspěšně využíval odlišení skupin poznámek s pomocí rozdílné barvy pozadí. Původně jsem myslel, že tato funkce u Indicator Stickynotes chybí, ve skutečnosti se zde však nachází a její použití je velmi logické. V nastavení nejprve vytvoříte příslušný počet skupin, kterým přiřadíte barvu, font a všechny další vámi požadované náležitosti. Pro usnadnění se jedna kategorie stane výchozí. Samotná poznámka následně po zvolení skupiny ochotně mění svůj vzhled. U zmíněného appletu z předchozích distribucí bylo nutno nastavit individuálně všechny vlastnosti každému záznamu, což zde odpadá.</p>
<p>Projekt sídlí na webu <a href="https://launchpad.net/indicator-stickynotes">launchpad.net</a>. Instalace vyžaduje přidání repozitáře, žádné další speciální požadavky neexistují, takže si plně vystačíte s následujícími třemi příkazy. Ty zadejte do terminálu a potvrďte je svým heslem.</p>
<pre class="brush: bash; title: ; notranslate">sudo apt-add-repository ppa:umang/indicator-stickynotes
sudo apt-get update
sudo apt-get install indicator-stickynotes</pre>
<p>Po obohacení systému o představovaný software se nezapomeňte ujistit, že je nastaveno automatické spouštění po startu systému. V Ubuntu 12.10 využijte „<strong>Aplikace spouštěné po přihlášení</strong>“. Verze 11.10 a 12.04 tuto funkci odkryjí po kliknutí na ikonu nastavení v pravém horním rohu.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/indicator-stickynotes-vyborne-poznamky-pro-ubuntu/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Broadcom BCM4311 na Ubuntu 12.10</title>
		<link>http://szj.cz/broadcom-bcm4311-na-ubuntu-12-10/</link>
		<comments>http://szj.cz/broadcom-bcm4311-na-ubuntu-12-10/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 04 Feb 2013 11:33:53 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Linux]]></category>
		<category><![CDATA[BCM4311]]></category>
		<category><![CDATA[Broadcom]]></category>
		<category><![CDATA[Ubuntu]]></category>
		<category><![CDATA[Wi-Fi]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=579</guid>
		<description><![CDATA[Tento článek popisuje, jak na operačním systému Ubuntu 12.10 (Quantal Quetzal) uvést do provozu bezdrátovou kartu Broadcom BCM4311. Níže uvedený postup má přitom tendenci být aplikovatelný na všechny modely mající v názvu číslovku 43. Nejprve popíši, jak se problém s bezdrátovou kartou projevil v mém případě. Za pomoci flash disku jsem spustil Ubuntu 12.10 v [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/01/wi-fi.png"><img class="alignleft size-full wp-image-580" title="wi-fi" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2013/01/wi-fi.png" alt="Wi-Fi" width="128" height="128" /></a>Tento článek popisuje, jak na operačním systému <strong>Ubuntu 12.10</strong> (Quantal Quetzal) uvést do provozu bezdrátovou kartu <strong>Broadcom BCM4311</strong>. Níže uvedený postup má přitom tendenci být aplikovatelný na všechny modely mající v názvu číslovku 43.</p>
<p>Nejprve popíši, jak se problém s bezdrátovou kartou projevil v mém případě. Za pomoci flash disku jsem spustil Ubuntu 12.10 v tzv. LIVE režimu s cílem provést instalaci. Protože je však doporučeno disponovat během této činnosti připojením k internetu, zvolil jsem na uvítací obrazovce volbu „Vyzkoušet Ubuntu“ namísto okamžité instalace. Po přihlášení se v seznamu dostupných bezdrátových sítí neobjevila ani jedna položka. Začal jsem tedy hledat, zda nebude potřeba povolit dodatečné ovladače. Zde mě překvapilo, že tato funkce již nemá své samostatné okno, ale došlo k integraci do softwarových zdrojů. Po aktivaci nesvobodného ovladače se Wi-Fi probralo k životu a já Ubuntu nainstaloval na pevný disk. Po nabootování však již tento postup neměl žádný účinek a operační systém mě tvrdohlavě přesvědčoval, že bezdrátová karta nepracuje.</p>
<p>Domnívám se, že během instalace Ubuntu došlo ke stažení jiného ovladače, jenž byl následně po spuštění používán. K opětovnému zprovoznění Wi-Fi stačí zadat to terminálu jediný příkaz:</p>
<pre class="brush: bash; title: ; notranslate">sudo apt-get install firmware-b43legacy-installer</pre>
<p>Po dokončení instalace můžete pod záložkou dodatečné ovladače oživit svoji bezdrátovou kartu. V mém případě již po tomto kroku došlo k připojení na zvolenou síť. Pokud by se tak náhodou nestalo, restartujte počítač.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/broadcom-bcm4311-na-ubuntu-12-10/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Okular &#8211; propracovaný prohlížeč PDF pro Linux</title>
		<link>http://szj.cz/okular-propracovany-prohlizec-pdf-pro-linux/</link>
		<comments>http://szj.cz/okular-propracovany-prohlizec-pdf-pro-linux/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 23 Oct 2012 09:50:27 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Linux]]></category>
		<category><![CDATA[Okular]]></category>
		<category><![CDATA[PDF]]></category>
		<category><![CDATA[Ubuntu]]></category>
		<category><![CDATA[Xubuntu]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=453</guid>
		<description><![CDATA[V současné době využívám jako operační systém Ubuntu 11.04 bez povoleného uživatelského rozhraní Unity, jenž mi příliš nevyhovuje. V minulosti jsem četl článek informující, že právě distribuce 11.04 bude ta poslední, která umožní snadno použít donedávna výchozí klasický styl. Právě proto jsem Ubuntu záměrně od této doby nikdy neaktualizoval na novější verzi. Jakmile nastane potřeba [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2012/10/linux.png"><img class="alignleft size-full wp-image-454" title="linux" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2012/10/linux.png" alt="Linux" width="128" height="128" /></a>V současné době využívám jako operační systém <strong>Ubuntu 11.04</strong> bez povoleného uživatelského rozhraní <strong>Unity</strong>, jenž mi příliš nevyhovuje. V minulosti jsem četl článek informující, že právě distribuce 11.04 bude ta poslední, která umožní snadno použít donedávna výchozí klasický styl. Právě proto jsem Ubuntu záměrně od této doby nikdy neaktualizoval na novější verzi. Jakmile nastane potřeba přeinstalace systému, mám v úmyslu přejít na <strong>Xubuntu</strong>. To se však prozatím nestalo, a proto zůstávám u Ubuntu. Jednu z předinstalovaných aplikací symbolizuje i jednoduchý prohlížeč souborů typu PDF. Zmíněný formát sice slouží primárně pouze ke čtení a tisku, existují však programy, které tyto limity posouvají do pozadí. Defaultní <strong>Evince</strong> nabízí rychlou a jednoduchou práci, a proto rozhodně o odinstalaci nepřemýšlím. V některých případech se hodí propracovanější nástroj.</p>
<h2>Okular</h2>
<p>Svými funkcemi mě zaujal projekt Okular. Stejnojmennou aplikaci stáhnete přímo z <strong>Centra softwaru pro Ubuntu</strong>. Pakliže tuto distribuci nepoužíváte, navštivte <a href="http://okular.kde.org/">okular.kde.org</a>. Již na tomto webu samotný slogan „<em>more than a reader</em>“ indikuje, že máte tu čest s aplikací nabitou funkcemi. V mém případě jsem se s radostí naučil klávesové zkratky pro přepínání mezi dvěma režimy:</p>
<ul>
<li><strong>CTRL + SHIFT + P</strong> povolí prezentaci</li>
<li><strong>CTRL + SHIFT + F</strong> značí zobrazení přes celou obrazovku (fullscreen)</li>
</ul>
<p>Další extrémně užitečné pomocníky symbolizují záložky a poznámky. Během čtení si jednoduše poznamenáte stránku, jenž vás zaujala. Později se k ní jedním kliknutím vrátíte. Výborně funguje vpisování textu přímo do PDF. Snadno tak uchováte svoje myšlenky či jiné poznámky vztahující se přímo k danému úseku textu. Ty se ukládají ve složce <strong>~/.kde/share/apps/okular/docdata</strong> jako XML soubory. K jejich sdílení slouží příslušná volba v menu (<strong>File -&gt; Export As -&gt; Document Archive</strong>).</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/okular-propracovany-prohlizec-pdf-pro-linux/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Ubuntu: Vyčištění (flush) DNS cache jediným příkazem</title>
		<link>http://szj.cz/ubuntu-vycisteni-flush-dns-cache-jedinym-prikazem/</link>
		<comments>http://szj.cz/ubuntu-vycisteni-flush-dns-cache-jedinym-prikazem/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 12 Aug 2012 10:00:17 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Linux]]></category>
		<category><![CDATA[cache]]></category>
		<category><![CDATA[Chrome]]></category>
		<category><![CDATA[DNS]]></category>
		<category><![CDATA[flush]]></category>
		<category><![CDATA[Google]]></category>
		<category><![CDATA[Ubuntu]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=369</guid>
		<description><![CDATA[DNS slouží k překladu doménového jména na IP adresu. Tento princip nám tedy umožňuje si pamatovat přijatelnější jméno (např. seznam.cz) namísto číselné adresy (77.75.72.3). Aby se snížila zátěž na příslušné servery, zavádí se na různých úrovních cachování (ukládání výsledků překladu s dočasnou platností). V některých případech se hodí vědět, jak zmíněné záznamy vymazat a nahradit [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2012/07/dns.png"><img class="alignleft size-full wp-image-385" title="dns" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2012/07/dns.png" alt="DNS" width="128" height="128" /></a>DNS slouží k překladu doménového jména na IP adresu. Tento princip nám tedy umožňuje si pamatovat přijatelnější jméno (např. <strong>seznam.cz</strong>) namísto číselné adresy (<strong>77.75.72.3</strong>). Aby se snížila zátěž na příslušné servery, zavádí se na různých úrovních cachování (ukládání výsledků překladu s dočasnou platností). V některých případech se hodí vědět, jak zmíněné záznamy vymazat a nahradit je aktuálními údaji. Typicky tuto činnost provádím po obměně nameserverů u domény a přeji si, aby se tato změna co nejdříve projevila. Docílit toho lze mnoha rozdílnými způsoby, které zahrnují právě i vyčištění zmíněné lokální cache.</p>
<p>Mnoho webů doporučuje dosáhnout zmíněného cíle s pomocí instalace balíčku nscd (name service cache daemon) a následným restartem běžící služby.</p>
<pre class="brush: bash; title: ; notranslate">sudo aptitude install nscd
sudo /etc/init.d/nscd restart</pre>
<p>Po chvíli hledání jsem však narazil na mnohem přímočařejší řešení, které osobně používám.</p>
<pre class="brush: bash; title: ; notranslate">sudo /etc/init.d/dns-clean start</pre>
<p>Pokud ani po vyčištění cache nezaznamenáte změnu, můžete vyzkoušet ještě následující dva tipy.</p>
<h2>Google DNS server a anonymní režim v Chrome</h2>
<p>DNS serveru vašeho ISP může určitou chvíli trvat, než dojde k jeho aktualizaci a projevení upraveného zónového souboru. Lze však využít bezplatné služby pod hlavičkou Google, která zajišťuje provoz dvou rychlých DNS: 8.8.8.8 (primární) a 8.8.4.4 (sekundární). V Ubuntu stačí otevřít okno <strong>Připojení k síti</strong>, zvolit aktivní připojení a kliknout na <strong>Upravit</strong>. Vyberte <strong>Nastavení IPv4</strong> a specifikujte Pouze automatické adresy DHCP, pokud je vám IP v lokální síti dynamicky přidělována. V opačném případě ponechte volbu Ruční. Nyní již jen stačí do Servery DNS vložit následující řádek a vše potvrdit.</p>
<pre class="brush: plain; title: ; notranslate">8.8.8.8, 8.8.4.4</pre>
<p>Jestliže preferujete prohlížeč Google Chrome, může se vám hodit následující rada. I tento program obsahuje svoji vlastní cache DNS záznamů. K vyčištění se používá adresa <strong>chrome://net-internals/#dns</strong> a tlačítko <strong>Clear host cache</strong>. O něco pohodlnější však je otevření nového okna v anonymním režimu (<strong>CTRL+SHIFT+N</strong>), kde nejsou interní údaje potřebné k překladu používány s ohledem na zajištění soukromí.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/ubuntu-vycisteni-flush-dns-cache-jedinym-prikazem/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Apache – nastavujeme zobrazování chyb</title>
		<link>http://szj.cz/apache-%e2%80%93-nastavujeme-zobrazovani-chyb/</link>
		<comments>http://szj.cz/apache-%e2%80%93-nastavujeme-zobrazovani-chyb/#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 23 Jun 2012 13:11:46 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Nezařazené]]></category>
		<category><![CDATA[Apache]]></category>
		<category><![CDATA[LAMP]]></category>
		<category><![CDATA[PHP]]></category>
		<category><![CDATA[php.ini]]></category>
		<category><![CDATA[Ubuntu]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=303</guid>
		<description><![CDATA[Na své distribuci Ubuntu jsem se rozhodl zprovoznit lokální webový a databázový server. Vznikla mi tak oblíbená kombinace označovaná jako LAMP (Linux, Apache, MySQL, PHP). Mohl jsem proto začít vytvářet dynamické stránky bez nutnosti nahrávat vždy soubory přes FTP na hosting. Úspora času je značná a není dále třeba věnovat pozornost tomu, jaké soubory po [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Na své distribuci Ubuntu jsem se rozhodl zprovoznit lokální webový a databázový server. Vznikla mi tak oblíbená kombinace označovaná jako LAMP (<strong>L</strong>inux, <strong>A</strong>pache, <strong>M</strong>ySQL, <strong>P</strong>HP). Mohl jsem proto začít vytvářet dynamické stránky bez nutnosti nahrávat vždy soubory přes FTP na hosting. Úspora času je značná a není dále třeba věnovat pozornost tomu, jaké soubory po úpravě kódu aktualizovat na vzdálené straně. Po defaultní instalaci s minimem nastavení jsem si však všiml, že mi lokální Apache neukazuje chyby v PHP. Namísto toho jsem obdržel informaci o problému na straně serveru. Taková konfigurace se hodí pro skutečné nasazení, protože případný útočník nezjistí podrobnosti, které by mu mohly pomoci v jeho nežádoucí činnosti. Během programování však absence chybových hlášení zabolí.</p>
<h2>Hledáme php.ini</h2>
<p>Ke změně chování Apache musíme provést obměnu v souboru php.ini. Jeho umístění se však může lišit dle verze či distribuce. Poradím vám proto univerzální způsob. Vytvořte si nový PHP skript a napište do něj:</p>
<pre class="brush: php; title: ; notranslate">
&lt;?php
phpinfo();
?&gt;
</pre>
<p>Následně jej načtěte ve webovém prohlížeči (např. <strong>127.0.0.1/info.php</strong>). Zde nás zajímá položka <strong>Configuration File (php.ini) Path</strong>. V mém případě se tedy daný soubor nachází v <strong>/etc/php5/apache2/php.ini</strong>. K jeho otevření použijte libovolný editor. Nemáte-li práva zápisu, spusťte program jako root. Já například do terminálu zadal <strong>gksudo gedit</strong>. Nyní na vás čeká mnoho komentářů a dostupných voleb. My však hledáme <strong>display_errors</strong>, kde zadáme <strong>On</strong>. Nyní restartujeme Apache s pomocí příkazu<strong> sudo /etc/init.d/apache2 restart</strong>.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2012/06/php-ini.png"><img class="aligncenter size-full wp-image-304" title="php-ini" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2012/06/php-ini.png" alt="php.ini" width="672" height="480" /></a></p>
<h3>Pokročilejší nastavení</h3>
<p>Uvedený postup v mém případě postačil k tomu, aby server začal zobrazovat nedostatky v syntaxi. S php.ini si navíc můžete určit, o jakých problémech chcete být vlastně informováni. Tuto vlastnost řeší direktiva <strong>error_reporting</strong>. Zpravidla se zde používá konstanta <strong>E_ALL</strong> zaručující výpis nejen všech chyb, ale i varování.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/apache-%e2%80%93-nastavujeme-zobrazovani-chyb/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Google Drive je tady, klient pro Linux chybí</title>
		<link>http://szj.cz/google-drive-je-tady-klient-pro-linux-chybi/</link>
		<comments>http://szj.cz/google-drive-je-tady-klient-pro-linux-chybi/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 24 Apr 2012 17:45:10 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Linux]]></category>
		<category><![CDATA[cloud]]></category>
		<category><![CDATA[cloudové úložiště]]></category>
		<category><![CDATA[Dropbox]]></category>
		<category><![CDATA[Google]]></category>
		<category><![CDATA[Google Drive]]></category>
		<category><![CDATA[Ubuntu]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=267</guid>
		<description><![CDATA[Internetový gigant Google konečně spustil své cloudové úložiště, o kterém se velmi dlouho hovořilo. Služba pojmenovaná jako Drive nabídne v základnu bezplatných 5 GB k uložení libovolných souborů. K využíváni přitom stačí jediné – vlastnit příslušný uživatelský účet nebo si jej vytvořit. Drive tak znamená konkurenci k projektům typu Dropbox, jenž často obstarávají pohodlné zálohování. [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2012/04/linux.png"><img class="alignleft size-full wp-image-268" title="linux" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2012/04/linux.png" alt=" Linux" width="128" height="128" /></a>Internetový gigant Google konečně spustil své cloudové úložiště, o kterém se velmi dlouho hovořilo. Služba pojmenovaná jako Drive nabídne v základnu bezplatných 5 GB k uložení libovolných souborů. K využíváni přitom stačí jediné – vlastnit příslušný uživatelský účet nebo si jej vytvořit. Drive tak znamená konkurenci k projektům typu Dropbox, jenž často obstarávají pohodlné zálohování.</p>
<p>Chcete-li vyzkoušet, na čem Google tak dlouho pracoval, přejděte na <a href="https://drive.google.com">drive.google.com</a> s libovolným webovým prohlížečem. O ukládání dat se umí postarat i příslušné programy určené pro operační systémy Windows a MAC OS X. Co se týče mobilní platformy, nepřekvapí plná podpora Androidu. Aplikace pro zařízení iPhone a iPad se má v budoucnu rovněž objevit.</p>
<p>Z dostupných funkcí mě zaujalo zabudované OCR. Vyhledávání v dokumentech proto bude zase o něco snaží, díky automatickému rozpoznávání textů v obrázcích.</p>
<p>Možná si říkáte, jak mohou v celém ekosystému přežít dosavadní Google Dokumenty, které nyní v podstatě znamenají redundantní funkcionalitu navíc. Odpověď zní prostě – nijak. Po zadání <strong>docs.google.com</strong> dochází k automatickému přesměrování na <strong>drive.google.com</strong>.</p>
<p>Až do teď ode mě slyšíte jen samou chválu a pozitiva. Druhou misku vah bohužel představuje chybějící podpora Linuxu. Vzhledem k existenci verze webového prohlížeče Chrome i pro tento open-source systém se očekával klient i pro příznivce Ubuntu a jiných distribucí.</p>
<p>Naděje však umírá poslední. Drive byl vytvořen jako otevřená platforma. Vývojáři třetích stran mohou zapracovat na různorodých vylepšeních a přidání podpory nejen do Chrome. Navíc Google oznámil, že současná podoba služby představuje pouhý začátek a chystá se mnoho dalšího vývoje. Nezbývá proto než doufat, že alespoň jedna osoba zodpovědná za programové rozhraní nezapomene na uživatele Linuxu.</p>
<h4>Příchozí dotazy:</h4><ul><li>google drive linux</li><li>linux google drive</li><li>google drive for linux</li></ul>]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/google-drive-je-tady-klient-pro-linux-chybi/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Zkušenosti s Unity na netbooku</title>
		<link>http://szj.cz/zkusenosti-s-unity-na-netbooku/</link>
		<comments>http://szj.cz/zkusenosti-s-unity-na-netbooku/#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 11 Oct 2011 17:35:41 +0000</pubDate>
		<dc:creator><![CDATA[fredomgc]]></dc:creator>
				<category><![CDATA[Linux]]></category>
		<category><![CDATA[netbook]]></category>
		<category><![CDATA[Ubuntu]]></category>
		<category><![CDATA[Unity]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://szj.cz/?p=55</guid>
		<description><![CDATA[Nedávno jsem se odhodlal vyzkoušet novou verzi operačního systému Ubuntu na svém (poněkud slabším) netbooku. K tomuto rozhodnutí mě vedl především fakt, že netbook využívám pouze na prohlížení internetu, sledování videí na YouTube a tvorbu dokumentů v OpenOffice. Rozhodně proto nepotřebuji pohodlí pro hraní her, které s sebou přináší právě Windows. Pokud se chci odreagovat, [&#8230;]]]></description>
				<content:encoded><![CDATA[<p>Nedávno jsem se odhodlal vyzkoušet novou verzi operačního systému Ubuntu na svém (poněkud slabším) netbooku. K tomuto rozhodnutí mě vedl především fakt, že netbook využívám pouze na prohlížení internetu, sledování videí na YouTube a tvorbu dokumentů v OpenOffice. Rozhodně proto nepotřebuji pohodlí pro hraní her, které s sebou přináší právě Windows. Pokud se chci odreagovat, volím většinou jen jednoduchou flashovku (často z <a href="http://armorgames.com/">armorgames.com</a>). Některé zde dostupné tituly se opravdu snadno mohou proměnit ve žrouty času.</p>
<h2>Ubuntu 11.04 a Unity</h2>
<p>Mé první dojmy po dokončení instalace byly více než dobré. Dokonce jsem až byl překvapen, že mi nevadí přesunutí ikon běžících aplikací do levého sloupce. Programy lze přitom do lišty připínat a lá Windows 7. Další často diskutovaná změna, která se objevila už v předchozí distribuci, zde rovněž působila vhodným dojmem. Na mysli mám přesunutí tlačítek minimalizovat, maximalizovat a ukončit do levé části okna. Musím se přiznat, že v Ubuntu 10.04 LTS to byla první věc, kterou jsem se rozhodl okamžitě změnit. Zvyk sice symbolizuje železnou košili, Unity mi však ze záhadných důvodů nevadilo. Tedy až do doby, kdy jsem získal dojem, že se počítač nechová tak svižně, jak by měl. Efekty si zkrátka vyžádaly na slaboučkém netbooku svoji daň.</p>
<p><a href="http://szj.cz/wp-content/uploads/2011/10/unity.png"><img class="aligncenter size-medium wp-image-56" title="unity" src="http://szj.cz/wp-content/uploads/2011/10/unity-300x225.png" alt="Unity" width="300" height="225" /></a></p>
<h2>Jednoduchá deaktivace Unity</h2>
<p>Na internetu jsem okamžitě začal hledat, jak se vrátit k tradičnímu vzhledu a uspořádání panelů. Poradím vám proto jak na to. Na přihlašovací obrazovce musíte kliknout na svoje uživatelské jméno a před zadáním hesla vybrat v dolní liště <strong>Ubuntu Classic</strong>. Jestliže se rozhodnete pro trvalé nasazení, zavítejte do nastavení Přihlašovací obrazovky (menu pro vypnutí vpravo nahoře → <strong>Nastavení systému</strong>) a vyberte <strong>Ubuntu Classic (No effects)</strong> jako výchozí sezení. Pokud zatoužíte po opětovném povolení Unity, stačí zvolit v příslušném menu volbu <strong>Ubuntu</strong>. Ve své podstatě si proto vlastně můžete přepínat libovolně prostředí dle vašeho přání.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://szj.cz/zkusenosti-s-unity-na-netbooku/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
