Samotná instalace je velmi jednoduchá, stačí stáhnout patřičný balík. Aplikace obsahuje mnoho předpřipravených prvků. Nabídka čítá součásti webových stránek, programů i mobilních aplikací. Připraveny jsou dále i základní elementy známé z vývojových diagramů. Ty sice nevytvářím, jednoduché geometrické tvary a šipky však usnadňují znázornění binárních vyhledávacích stromů.

Pencil má relativně intuitivní ovládání až na několik výjimek. Zpočátku mě velmi zaskočila nutnost jednotlivé prvky přetahovat. Čekal jsem, že k umístění bude potřeba využít kliknutí myši nebo kontextovou nabídku. Po chvíli se mi však metoda drag & drop dostala do krve. Dále jsem velmi dlouho hledal volbu k importu vlastního obrázku, například ve formátu PNG. Nakonec jsem vše vyřešil přetažením souboru z plochy přímo do pracovního prostředí. Až na tyto vady na kráse mě Pencil nezklamal a zmíněné nedostatky jsem proto aplikaci nakonec odpustil.

Samotná aplikace je velmi jednoduchá, ale přesně to od poznámek požaduji. Po spuštění se Indicator Stickynotes neusídlí v Launcheru, ale v liště společně s hodinami a dalšími indikátory, což vidím jako další výhodu. Jedním kliknutím lze všechny poznámky schovat či zobrazit, klávesová zkratka pro tyto úkony prozatím chybí. Každá žlutá připomínka nabízí možnost uzamčení či odstranění.

V minulosti jsem úspěšně využíval odlišení skupin poznámek s pomocí rozdílné barvy pozadí. Původně jsem myslel, že tato funkce u Indicator Stickynotes chybí, ve skutečnosti se zde však nachází a její použití je velmi logické. V nastavení nejprve vytvoříte příslušný počet skupin, kterým přiřadíte barvu, font a všechny další vámi požadované náležitosti. Pro usnadnění se jedna kategorie stane výchozí. Samotná poznámka následně po zvolení skupiny ochotně mění svůj vzhled. U zmíněného appletu z předchozích distribucí bylo nutno nastavit individuálně všechny vlastnosti každému záznamu, což zde odpadá.

Projekt sídlí na webu launchpad.net. Instalace vyžaduje přidání repozitáře, žádné další speciální požadavky neexistují, takže si plně vystačíte s následujícími třemi příkazy. Ty zadejte do terminálu a potvrďte je svým heslem.

sudo apt-add-repository ppa:umang/indicator-stickynotes
sudo apt-get update
sudo apt-get install indicator-stickynotes

Po obohacení systému o představovaný software se nezapomeňte ujistit, že je nastaveno automatické spouštění po startu systému. V Ubuntu 12.10 využijte „Aplikace spouštěné po přihlášení“. Verze 11.10 a 12.04 tuto funkci odkryjí po kliknutí na ikonu nastavení v pravém horním rohu.

Nejprve popíši, jak se problém s bezdrátovou kartou projevil v mém případě. Za pomoci flash disku jsem spustil Ubuntu 12.10 v tzv. LIVE režimu s cílem provést instalaci. Protože je však doporučeno disponovat během této činnosti připojením k internetu, zvolil jsem na uvítací obrazovce volbu „Vyzkoušet Ubuntu“ namísto okamžité instalace. Po přihlášení se v seznamu dostupných bezdrátových sítí neobjevila ani jedna položka. Začal jsem tedy hledat, zda nebude potřeba povolit dodatečné ovladače. Zde mě překvapilo, že tato funkce již nemá své samostatné okno, ale došlo k integraci do softwarových zdrojů. Po aktivaci nesvobodného ovladače se Wi-Fi probralo k životu a já Ubuntu nainstaloval na pevný disk. Po nabootování však již tento postup neměl žádný účinek a operační systém mě tvrdohlavě přesvědčoval, že bezdrátová karta nepracuje.

Domnívám se, že během instalace Ubuntu došlo ke stažení jiného ovladače, jenž byl následně po spuštění používán. K opětovnému zprovoznění Wi-Fi stačí zadat to terminálu jediný příkaz:

sudo apt-get install firmware-b43legacy-installer

Po dokončení instalace můžete pod záložkou dodatečné ovladače oživit svoji bezdrátovou kartu. V mém případě již po tomto kroku došlo k připojení na zvolenou síť. Pokud by se tak náhodou nestalo, restartujte počítač.

Okular

Svými funkcemi mě zaujal projekt Okular. Stejnojmennou aplikaci stáhnete přímo z Centra softwaru pro Ubuntu. Pakliže tuto distribuci nepoužíváte, navštivte okular.kde.org. Již na tomto webu samotný slogan „more than a reader“ indikuje, že máte tu čest s aplikací nabitou funkcemi. V mém případě jsem se s radostí naučil klávesové zkratky pro přepínání mezi dvěma režimy:

• CTRL + SHIFT + P povolí prezentaci
• CTRL + SHIFT + F značí zobrazení přes celou obrazovku (fullscreen)

Další extrémně užitečné pomocníky symbolizují záložky a poznámky. Během čtení si jednoduše poznamenáte stránku, jenž vás zaujala. Později se k ní jedním kliknutím vrátíte. Výborně funguje vpisování textu přímo do PDF. Snadno tak uchováte svoje myšlenky či jiné poznámky vztahující se přímo k danému úseku textu. Ty se ukládají ve složce ~/.kde/share/apps/okular/docdata jako XML soubory. K jejich sdílení slouží příslušná volba v menu (File -> Export As -> Document Archive).

Mnoho webů doporučuje dosáhnout zmíněného cíle s pomocí instalace balíčku nscd (name service cache daemon) a následným restartem běžící služby.

sudo aptitude install nscd
sudo /etc/init.d/nscd restart

Po chvíli hledání jsem však narazil na mnohem přímočařejší řešení, které osobně používám.

sudo /etc/init.d/dns-clean start

Pokud ani po vyčištění cache nezaznamenáte změnu, můžete vyzkoušet ještě následující dva tipy.

Google DNS server a anonymní režim v Chrome

DNS serveru vašeho ISP může určitou chvíli trvat, než dojde k jeho aktualizaci a projevení upraveného zónového souboru. Lze však využít bezplatné služby pod hlavičkou Google, která zajišťuje provoz dvou rychlých DNS: 8.8.8.8 (primární) a 8.8.4.4 (sekundární). V Ubuntu stačí otevřít okno Připojení k síti, zvolit aktivní připojení a kliknout na Upravit. Vyberte Nastavení IPv4 a specifikujte Pouze automatické adresy DHCP, pokud je vám IP v lokální síti dynamicky přidělována. V opačném případě ponechte volbu Ruční. Nyní již jen stačí do Servery DNS vložit následující řádek a vše potvrdit.

8.8.8.8, 8.8.4.4

Jestliže preferujete prohlížeč Google Chrome, může se vám hodit následující rada. I tento program obsahuje svoji vlastní cache DNS záznamů. K vyčištění se používá adresa chrome://net-internals/#dns a tlačítko Clear host cache. O něco pohodlnější však je otevření nového okna v anonymním režimu (CTRL+SHIFT+N), kde nejsou interní údaje potřebné k překladu používány s ohledem na zajištění soukromí.

Hledáme php.ini

Ke změně chování Apache musíme provést obměnu v souboru php.ini. Jeho umístění se však může lišit dle verze či distribuce. Poradím vám proto univerzální způsob. Vytvořte si nový PHP skript a napište do něj:

<?php
phpinfo();
?>

Následně jej načtěte ve webovém prohlížeči (např. 127.0.0.1/info.php). Zde nás zajímá položka Configuration File (php.ini) Path. V mém případě se tedy daný soubor nachází v /etc/php5/apache2/php.ini. K jeho otevření použijte libovolný editor. Nemáte-li práva zápisu, spusťte program jako root. Já například do terminálu zadal gksudo gedit. Nyní na vás čeká mnoho komentářů a dostupných voleb. My však hledáme display_errors, kde zadáme On. Nyní restartujeme Apache s pomocí příkazu sudo /etc/init.d/apache2 restart.

Pokročilejší nastavení

Uvedený postup v mém případě postačil k tomu, aby server začal zobrazovat nedostatky v syntaxi. S php.ini si navíc můžete určit, o jakých problémech chcete být vlastně informováni. Tuto vlastnost řeší direktiva error_reporting. Zpravidla se zde používá konstanta E_ALL zaručující výpis nejen všech chyb, ale i varování.

Chcete-li vyzkoušet, na čem Google tak dlouho pracoval, přejděte na drive.google.com s libovolným webovým prohlížečem. O ukládání dat se umí postarat i příslušné programy určené pro operační systémy Windows a MAC OS X. Co se týče mobilní platformy, nepřekvapí plná podpora Androidu. Aplikace pro zařízení iPhone a iPad se má v budoucnu rovněž objevit.

Z dostupných funkcí mě zaujalo zabudované OCR. Vyhledávání v dokumentech proto bude zase o něco snaží, díky automatickému rozpoznávání textů v obrázcích.

Možná si říkáte, jak mohou v celém ekosystému přežít dosavadní Google Dokumenty, které nyní v podstatě znamenají redundantní funkcionalitu navíc. Odpověď zní prostě – nijak. Po zadání docs.google.com dochází k automatickému přesměrování na drive.google.com.

Až do teď ode mě slyšíte jen samou chválu a pozitiva. Druhou misku vah bohužel představuje chybějící podpora Linuxu. Vzhledem k existenci verze webového prohlížeče Chrome i pro tento open-source systém se očekával klient i pro příznivce Ubuntu a jiných distribucí.

Naděje však umírá poslední. Drive byl vytvořen jako otevřená platforma. Vývojáři třetích stran mohou zapracovat na různorodých vylepšeních a přidání podpory nejen do Chrome. Navíc Google oznámil, že současná podoba služby představuje pouhý začátek a chystá se mnoho dalšího vývoje. Nezbývá proto než doufat, že alespoň jedna osoba zodpovědná za programové rozhraní nezapomene na uživatele Linuxu.

Příchozí dotazy:

• google drive linux
• linux google drive
• google drive for linux

Ubuntu 11.04 a Unity

Mé první dojmy po dokončení instalace byly více než dobré. Dokonce jsem až byl překvapen, že mi nevadí přesunutí ikon běžících aplikací do levého sloupce. Programy lze přitom do lišty připínat a lá Windows 7. Další často diskutovaná změna, která se objevila už v předchozí distribuci, zde rovněž působila vhodným dojmem. Na mysli mám přesunutí tlačítek minimalizovat, maximalizovat a ukončit do levé části okna. Musím se přiznat, že v Ubuntu 10.04 LTS to byla první věc, kterou jsem se rozhodl okamžitě změnit. Zvyk sice symbolizuje železnou košili, Unity mi však ze záhadných důvodů nevadilo. Tedy až do doby, kdy jsem získal dojem, že se počítač nechová tak svižně, jak by měl. Efekty si zkrátka vyžádaly na slaboučkém netbooku svoji daň.

Jednoduchá deaktivace Unity

Na internetu jsem okamžitě začal hledat, jak se vrátit k tradičnímu vzhledu a uspořádání panelů. Poradím vám proto jak na to. Na přihlašovací obrazovce musíte kliknout na svoje uživatelské jméno a před zadáním hesla vybrat v dolní liště Ubuntu Classic. Jestliže se rozhodnete pro trvalé nasazení, zavítejte do nastavení Přihlašovací obrazovky (menu pro vypnutí vpravo nahoře → Nastavení systému) a vyberte Ubuntu Classic (No effects) jako výchozí sezení. Pokud zatoužíte po opětovném povolení Unity, stačí zvolit v příslušném menu volbu Ubuntu. Ve své podstatě si proto vlastně můžete přepínat libovolně prostředí dle vašeho přání.