Nejprve je nutno nainstalovat pomůcku jménem sSMTP. K tomu slouží tento příkaz:

sudo apt-get install ssmtp

Nyní následuje nezbytné nastavení. Ve svém oblíbeném editoru zobrazte obsah souboru /etc/ssmtp/ssmtp.conf. K uložení změn však pravděpodobně budete potřebovat rootovská práva. Dozajista se proto bude hodit následující:

gksudo gedit /etc/ssmtp/ssmtp.conf

S právy roota dojde k otevření požadovaného umístění v GUI editoru.

Konfigurační soubor obsahuje komentáře, které začínají mřížkou (#). Tyto řádky můžete ignorovat. Cílem je dosáhnout následujícího stavu:

root=jmeno.prijmeni@gmail.com
mailhub=smtp.gmail.com:587
rewriteDomain=
hostname=jmeno.prijmeni@gmail.com
UseSTARTTLS=YES
FromLineOverride=YES
AuthUser=jmeno.prijmeni
AuthPass=nejakeTajneHesloKtereNikdoNevi

Ne všechny konfigurační parametry jsou přítomny, a proto se neostýchejte je do souboru připsat.V mém případě šlo o UseSTARTTLS, AuthUser a AuthPass. Když v uvedeném příkladu uvádím jmeno.prijmeni@gmail.com, mám tím na mysli email, který ve službě Gmail používáte. Část jmeno.prijmeni tedy zaměňte za své uživatelské jméno.

Blížíme se do finále, tu náročnější část již máme za sebou. Pro editaci /etc/ssmtprevaliases zadejte:

gksudo gedit /etc/ssmtp/revaliases

Konfigurace vypadá takto:

root:jmeno.prijmeni@gmail.com:smtp.gmail.com:587
uzivatelskeJmeno:jmeno.prijmeni@gmail.com:smtp.gmail.com:587

Je nutno každému linuxovému uživateli jednotlivě povolit používání sSMTP. Vyznačenou část uzivatelskeJmeno tedy nahraďte loginem, kterým se do Ubuntu přihlašujete. Pokud jej neznáte, použijte příkaz who, který vám jej ochotně připomene. Vypíše totiž informace o aktuálně přihlášených účtech. Uživatelské jméno se poté nachází v pomyslné tabulce hned na prvním místě. V mém případě (viz screenshot) se jedná o login ubuntu.

K otestování správného nastavení poslouží tento příkaz:

sudo ssmtp prijemce@domena.tld

Po napsání své zprávy v terminálu stiskněte Enter a poté CTRL + D. Dojde k odeslání emailu nebo vypsání chybových hlášek.

V mém případě se překlad textu svěřil vyhledávacímu gigantovi Google. I když dokumentace popisuje nasazení API v mnoha programovacích jazycích, nenašel jsem kontaktování služby v PHP s parametry, které jsem požadoval. Dozajista se proto bude hodit, když ukáži, jakým způsobem text překládám.

require_once './google-api-php-client/src/Google_Client.php';
require_once './google-api-php-client/src/contrib/Google_TranslateService.php';

function translate($from, $to, $what)
{
$client = new Google_Client();
$client->setApplicationName('JmenoAplikace');  
$client->setDeveloperKey('123456789');
$service = new Google_TranslateService($client);

$translations = $service->translations->listTranslations($what, $to, array(
                "source" => $from,
                "format" => "html"
));
            
return $translations["translations"][0]["translatedText"];
}

Pro snadnější práci využívám knihovnu pojmenovanou Google API Client Library. Tu stačí stáhnout a rozbalit do zvoleného umístění. Ve zdrojovém kódu následně připojíte soubor Google_Client.php a zvolenou službu, kterou budete používat. Já chci překládat text, a proto se poohlédnu po Google_TranslateService.php ze složky contrib. Nasleduje vložení vývojářského klíče. Ten se dozvíte po přihlášení do Google API Console pod záložkou API Access konkrétního projektu. Zde hledejte část Simple API Access.

Nyní je na čase zavolat metodu, která obstará získání překladu. Já přitom znám původní jazyk i ten překládaný. Nepotřebuji proto, aby se jej Google snažil detekovat, v čemž ostatně u velmi krátkého překladu skládajícího se z jednoho slova ne vždy uspěje. Do parametrů $to a $from se jednoduše vloží ISO zkratka dle standardu 639-1, která má 2 znaky. Dále chci, aby Google přeložil text obsahující i HTML tagy tím způsobem, že je zachová. K tomu stačí specifikovat formát. Dle dokumentace se jako výchozí automaticky nastaví HTML, tento parametr tedy není nutno explicitně uvádět, alespoň ale budete mít představu kam sáhnout, když se rozhodnete chování překladu změnit.

Pokud dojde k chybě, vyhodí se výjimka Google_ServiceException. Já raději počítám i s Google_AuthException, Google_CacheException, Google_Exception a Google_IOException. Dále v případě reálného produkčního nasazení kontroluji, zda skutečně v polích existují příslušné indexy. K podobné opatrnosti mě poprvé donutilo API od Facebooku, kdy odpověď serveru ne vždy odpovídala tomu, co bylo uvedeno v dokumentaci.

Problémy nečiní ani jiné slovní druhy

K získání seznamu nejprve zamiřte na www.openoffice.cz, kde stáhnete český slovník ve formátu oxt. U souboru následně zaměňte koncovku na zip a použijte libovolný dekomprimační nástroj. Uvnitř archívu čeká několik souborů, z nichž pro nás momentálně nejzajímavější nese označení cs_CZ.dic. Doporučuji se rovněž seznámit s přiloženou licencí. Zmíněný souhrn pochází původně ze slovníku pro ispell a přichází s formátem, jenž umožňuje identifikovat kýžené objekty zájmu. Pro tento účel jsem vytvořil jednoduchý skript v PHP, jenž celý soubor postupně projde a vybere pouze ta slova, o které má daný uživatel skutečně zájem. V mém případě šlo o řádky, jenž za symbolem lomítka (/) obsahovaly buď znak H nebo Z.

$lines = file("./cs_CZ.dic");
$fileName = "podstatna_jmena.txt";
for($i = 0 ; $i < count($lines); $i++)
{
 $currentLine = explode("/", $lines[$i]);
 if( (strpbrk($currentLine[1], "HZ") != false) )
 {
 file_put_contents($fileName, $currentLine[0]."\n", FILE_APPEND);
 }
}

Nejprve jsem celý obsah slovníku s pomocí funkce file proměnil na pole. Následovalo jeho procházení s pomocí klasického iteračního cyklu. Na každý řádek byla aplikována snaha o jeho rozdělení na dvě poloviny díky explode. Pokud funkce strpbrk nalezla kýžený písmenný znak, dovolila provést zápis do druhého pomocného souboru. Po ukončení činnosti scriptu jeho obsah tvořily pouze slovní druhy, o něž skutečně stojíte – zde tedy konkrétně výhradně podstatná jména. Jejich předání dalšímu programu či scriptu následně již nic nezabrání.

Příchozí dotazy:

• slovník podstatných jmen
• seznam podstatných jmen
• seznam českých slov
• slovník českých slov txt
• databáze českých slov
• česká podstatná jména
• seznam českých podstatných jmen

K odlišení zvolené položky často plně postačí změnit její pozadí. O samotnou obměnu barvy se přitom starají kaskádové styly. Pokud si dnes stáhnete libovolnou bezplatnou šablonu, bývá již obvykle dostatečně připravena. Zvýraznění provádí přiřazení patřičného id samotnému odkazu nebo tagu li.

<ul>
<li id="current"><a href="login.php" ><span>Přihlásit se</span></a></li>
<li><a href="register.php" ><span>Registrace</span></a></li>
<li><a href="faq.php" ><span>FAQ</span></a></li>
</ul>

Uvedený příklad může vypadat například takto:

Nyní si ve stručnosti představíme jednotlivé způsoby, které lze pro zvýraznění použít. U jednoduchého statického a opravdu nerozsáhlého webu lze přistoupit k manuálnímu připsání dotyčného id u každého souboru. V případě rozsáhlejšího projektu lze nastíněný problém řešit buď na straně serveru nebo použít JavaScript. Tento skriptovací jazyk se mi zde však nezdá jako příliš vhodný, protože jej daný návštěvník nemusí mít povolený. Zbývá tedy varianta odeslání do prohlížeče již vhodně upravené stránky, kde id bude patřit vybrané součásti z menu. Původně jsem myslel, že v PHP budu muset vytvořit velký počet podmínek, existuje však mnohem elegantnější zápis.

O vše se postará následující řádek:

if (strpos($_SERVER['PHP_SELF'], 'login.php')) echo ' id="current"';

Globální proměnná $_SERVER[‚PHP_SELF‘] obsahuje cestu k aktuálnímu souboru. Pokud v ní funkce strpos nalezne zadaný řetězec (v našem případě login.php) vrátí pozici, na které začíná. V případe žádného výskytu se dočkáme FALSE. Výpis id=“current“ se proto u nevyhovující podmínky neprovede.

Nyní již jen stačí zmíněný kousek kódu umístit na patřičné místo. Obvykle záleží na tom, zda chcete nastavit id tagu a nebo li. Náš příklad vyžaduje druhou možnost, a proto pro zajištění plné funkčnosti postupuji následovně:

  echo '<li';
  if (strpos($_SERVER['PHP_SELF'], 'login.php')) echo ' id="current"';
  echo '><a href="login.php" ><span>Přihlásit se</span></a></li>';
 
 echo '<li';
  if (strpos($_SERVER['PHP_SELF'], 'register.php')) echo ' id="current"';
  echo '><a href="register.php" ><span>Registrace</span></a></li>';

 echo '<li';
  if (strpos($_SERVER['PHP_SELF'], 'faq.php')) echo ' id="current"';
  echo '><a href="faq.php" ><span>FAQ</span></a></li>';

Úprava databáze

Nejprve bude potřeba pozměnit lehce strukturu tabulky, která uchovává informace o uživatelích. Přidejte sloupec LastTimeSeen datového typu DATETIME.

Poslední krok – PHP

Nyní si napíšeme několik řádků kódu, které obstarají aktualizaci údaje v databázi. Uložíme si přitom aktuální datum i čas.

$sql = "UPDATE uzivatele SET LastTimeSeen = NOW() WHERE id = ".$_SESSION["id"];

mysql_query($sql);

S pomocí NOW() máme zajištěno aktuální časové razítko. Obměnu záznamu pochopitelně provedeme jen v případě konkrétního id.

Nyní již disponujeme všemi nezbytnostmi ke spočítání přihlášených uživatelů. Postačí nám přitom jediný dotaz, jehož výsledek jen vypíšeme:

SELECT COUNT(*) FROM uzivatele WHERE LastTimeSeen > DATE_SUB(NOW(), INTERVAL 5 MINUTE)

Pojďme se blíže zaměřit na klauzuli WHERE. Hledáme jen ty řádky, v nichž sloupec LastTimeSeen je větší než čas před pěti minutami. Právě DATE_SUB slouží k odečtení vybraného intervalu. V našem případě provádíme rozdíl aktuálního časového razítka NOW() od pěti minut (INTERVAL 5 MINUTE).

Názorný příklad bude patrně jasnější. V 14:00 nám DATE_SUB(NOW(), INTERVAL 5 MINUTE) vrátí např. 2012-06-27 13:55:24.

Agregační funkce COUNT poté spočítá vyhovující záznamy. Právě toto číslo představuje momentálně aktivní uživatele.

Hledáme php.ini

Ke změně chování Apache musíme provést obměnu v souboru php.ini. Jeho umístění se však může lišit dle verze či distribuce. Poradím vám proto univerzální způsob. Vytvořte si nový PHP skript a napište do něj:

<?php
phpinfo();
?>

Následně jej načtěte ve webovém prohlížeči (např. 127.0.0.1/info.php). Zde nás zajímá položka Configuration File (php.ini) Path. V mém případě se tedy daný soubor nachází v /etc/php5/apache2/php.ini. K jeho otevření použijte libovolný editor. Nemáte-li práva zápisu, spusťte program jako root. Já například do terminálu zadal gksudo gedit. Nyní na vás čeká mnoho komentářů a dostupných voleb. My však hledáme display_errors, kde zadáme On. Nyní restartujeme Apache s pomocí příkazu sudo /etc/init.d/apache2 restart.

Pokročilejší nastavení

Uvedený postup v mém případě postačil k tomu, aby server začal zobrazovat nedostatky v syntaxi. S php.ini si navíc můžete určit, o jakých problémech chcete být vlastně informováni. Tuto vlastnost řeší direktiva error_reporting. Zpravidla se zde používá konstanta E_ALL zaručující výpis nejen všech chyb, ale i varování.

{"fmrp":3.31508823980473,"fmrr":8.71399339003802e-10,"pda":29.96283221096798,"ueid":42,"ufq":"szj.cz/","uid":120,"umrp":3.851694829321838,"umrr":3.447144837370461e-11,"upa":37.82389310886856,"upl":"szj.cz/","us":200,"ut":"szj.cz | internet, novinky, linux, programování","uu":"szj.cz/"}

Obrovskou výhodu přitom představuje možnost přečíst jednotlivé složky bez nutnosti jakékoliv předchozí programové úpravy. Stačí proto jediný pohled a ihned získáte ponětí o tom, s jakými informace máte tu čest.

Další JSON vlastnosti

Začal jsem se o celou problematiku blíže zajímat a záhy jsem zjistil, že při používání JSON se musí dbát pouze na jedinou věc. V samotném zápisu nenaleznete údaj nesoucí použité kódování. To znamená, že jej programátor musí jasně specifikovat. Pakliže tak učiněno není, s největší pravděpodobností půjde o UTF-8. Toto kódování se totiž považuje za výchozí.

Zpracování v PHP

Když jsem již otázku převodu dat zpět do použitelné podoby musel vyřešit, určitě nezaškodí, když předvedu mnou aplikovaný postup v případě PHP. Nejde přitom o nic složitého, stačí použít vhodnou funkci. Ta se jmenuje json_decode a jako první parametr očekává vstupní data. Ovlivnit rovněž lze, zda jako výstup dostaneme objekt nebo asociativní pole. Rozhodl jsem se pro druhou variantu, a proto na místě druhého parametru vidíte true.

echo var_dump(json_decode($json, true));

array(13) {
  ["fmrp"]=>
  float(3.3150882398047)
  ["fmrr"]=>
  float(8.713993390038E-10)
  ["pda"]=>
  float(29.962832210968)
  ["ueid"]=>
  int(42)
  ["ufq"]=>
  string(7) "szj.cz/"
  ["uid"]=>
  int(120)
  ["umrp"]=>
  float(3.8516948293218)
  ["umrr"]=>
  float(3.4471448373705E-11)
  ["upa"]=>
  float(37.823893108869)
  ["upl"]=>
  string(7) "szj.cz/"
  ["us"]=>
  int(200)
  ["ut"]=>
  string(49) "szj.cz | internet, novinky, linux, programování"
  ["uu"]=>
  string(7) "szj.cz/"
}

K samotným údajům se poté pohodlně dostaneme přes patřičný index.

$pole = json_decode($json, true);
echo $pole["fmrp"];

//Výpis
3.31508823980473