Archiv pro štítek: recenze

Acer Aspire Switch 10 : recenze a zkušenosti

Po dobu tří měsíců se mi do ruky dostal malý notebook Acer Aspire Switch 2 10. Ta dvojka v názvu značí evoluční řadu, desítka naopak úhlopříčku displeje. Jde o konvertibilní zařízení. Dotykový displej lze oddělit od klávesnice, čímž vzniká tablet. Připojením doku s klávesnicí získáte možnost pohodlného psaní a jeden plnohodnotný USB 2.0 konektor (víc jich notebook nemá a postrádá RJ-45). Zařízení jsem používal denně a nyní se s vámi podělím o svoje zkušenosti. Nepůjde o klasickou recenzi, ale spíše o poznatky z praktického užívání.

notebook

Acer Aspire Switch 2 10

Nesmíte jezdit vlakem

Následující odstavec bude nejspíše znít vtipně, ale notebook nesmí do vlaku. Konkrétně jej v RegioJetu rozhodně nepokládejte na stoleček v Relax třídě. Stává se totiž, že zcela náhodně vypadne klávesnice. Lék je naštěstí jednoduchý, stačí obě části notebooku rozpojit a znovu zapojit, ale zkuste si to udělat pětkrát během půl hodiny, když tvoříte nějaký text. To si o inženýrech v Aceru nebudete myslet nic pěkného.

Teď vážněji. Notebooku nejspíše vadí otřesy, které jsou s cestou vlakem neodmyslitelně spojeny. Můj tip je ten, že konkrétně selhává spoj mezi dokem s klávesnicí a monitorem. Na třeba setinu vteřiny dojde k přerušení kontaktu a operační systém žije v domnění, že dok byl odpojen.

Uvedený problém jsem vyřešil tak, že notebook pokládám na nohy, ne na stoleček. Vaše tělo totiž řadu vibrací pohltí a pro notebook je to tedy menší zátěž, než v případě položení na rovnou plochu stolku.

Osobně mi konstrukce notebooku připadá lehce postavená na hlavu. Část s displejem je totiž mnohem těžší než dok s klávesnicí. Chápu, že bylo třeba někam vměstnat baterii a všechen hardware, díky tomu je ovšem spoj s dokem více namáhán (pořád na něj něco tlačí nebo s ním kývá těžší displej). Měl jsem strach používat notebook v nestandardních polohách, zdálo se mi, že se displej až moc tlačí k zemi, každou chvílí povolí spoj s klávesnicí a horní část se oddá gravitaci.

Detail spoje

Detail spoje

Jeden ze dvou pantů

Jeden ze dvou pantů

Nejde nainstalovat alternativní OS

Druhý den používání notebooku jsem došel k názoru, že dlaždice ve Windows 8 jsou sice pěkné, ale vrátím se ke svému oblíbenému Linuxu. Vytvořil jsem si tedy instalační USB flash disk s tím, že formou dual-bootu nainstaluji distribuci Ubuntu. Jenže to bych nejprve musel z flashky nabootovat …

Notebook nemá klasický BIOS. Namísto toho používá UEFI. Nic proti tomu, je to novější technologie, bývá však slušnost povolit přepnutí zařízení do legacy módu a BIOS emulovat. Díky tomu bych mohl nabootovat z flashky a Ubuntu nainstalovat. Firmware notebooku však nic podobného neumožňuje. Našel jsem sice různé pokoutné návody, jak vytvořit instalační médium kompatibilní s UEFI, ovšem jak jsem si přečetl, polovina věcí by mi pak v Linuxu stejně  nefungovala (např. Wi-Fi). Vzhledem k tomu, že jsem měl notebook zapůjčený jen na pár měsíců, tak jsem toto neřešil a používal Windows.

Jednou vypadlo podsvícení

Za dobu používání notebooku se mi jednou stalo, že vypadlo podsvícení. Šlo dle mého o softwarový problém, pomohl totiž restart. Notebook podle úrovně okolního jasu podsvícení sám reguluje, tady to zdá se, přeťal.

Odezva systému

Opravdu příjemně mě překvapila rychlost systému. S notebookem se skutečně příjemně pracuje, i když jsou na něm naistalované poměrně náročné Windows 8. Trik je podle internetu v tom, že jde o speciální edici „Windows 8.1 with Bing“, která patrně hospodárně pracuje se systémovými prostředky. Ale nemusíte se ničeho bát, jde o plnohodnotné Windows, každý program, který jsem nainstaloval, fungoval.

Dále jsem se hodně bál nedostatku RAM. Počítač ale těží z toho, že nemá žádný pevný disk a stránkovat tak může na rychlou paměť.

Notebook v rozpojeném stavu

Notebook v rozpojeném stavu

Dotykové rozhraní

Někdy mám pocit, že Windows 8 trpí schizofrenií. Dvě metody používání zařízení (tablet nebo notebook) totiž programátoři v Microsoftu vyřešili po svém. Ty důležité aplikace jsou v počítači dvakrát. Jednou je program optimalizovaný pro tablet, jindy pro ovládání myší. Což o to, to by mě asi ani nevadilo, když jste ale v módu počítač, chcete kouknout na fotku a otevře se vám tabletový prohlížeč s dotykovým ovládáním, tak si klepete na čelo.

Zajímavé problémy vznikají i obráceně. S myší a klávesnicí jsem nainstaloval VLC media player a na tabletu chtěl kouknout na film. Jenže tento program není na takové ovládání uzpůsobený, takže se snažíte prstem trefit na titěrné ovládací prvky. Když to srovnám s MX playerem z Androidu, tak jde o rozdíl sto a jedna.

Jako uživateli vám proto nezbývá, než si některé programy nainstalovat dvakrát, jednou pro tablet, jednou pro klasický počítač.

Zhodnocení

Koupil bych si tento tablet? Na rovinu ne. Nemám pocit, že bych byl s nějakou vlastností vyloženě nespokojený, ale zařízení jako celek není pro mě. Podle mého jde spíše o tablet s klávesnicí, než o notebook. Nelze nainstalovat jiný operační systém, což patrně většině uživatelů vadit nebude. Výdrž notebooku je výborná, na běžnou práci vydrží kolem osmi hodin. Výdrž kloubu spojujícího displej s dokem je diskutabilní. Sice za dobu mého používání nedošlo k žádnému nalomení nebo ošoupání, nemám však důvěru v to, že by tomu tak bylo i po roce používání. Záruka to naštěstí jistí.

Pokud o zařízení uvažujete, zvažte, zda se výše uvedené výtky nedotknou i vás. Pokud hledáte domů počítač a tablet v jednom a nemáte v úmyslu pracovat v terénu, lze nad koupí přemítat. V opačném případě se raději poohlédněte po klasickém netbooku bez dotykového displeje.

Game: Recenze knihy

Během akce jsem si pořídil elektronickou knihu Game za lidových 49 Kč. Zaujal mě námět, kdy hlavní postava náhodou objeví záhadný mobilní telefon, který rozdává stále náročnější úkoly, za jejichž splnění roste prestiž v žebříčku hráčů i finanční odměna. Popis e-knihy dále sliboval zapojení moderních IT technologií, na což jsem slyšel a ebook koupil.

Úvod vtáhne do děje

Mám rád tituly, které mě co nejrychleji přesvědčí o tom, že stojí za to, je dočíst. V případě Game se to daří. První polovinu knihy sledujete hlavního protagonistu s přezdívkou HP u plnění úkolů a přemýšlíte, kdo za Hrou stojí a jaký je vlastně její smysl. Pokud k smrti nesnášíte spoilery, přeskočte prosím na další odstavec, protože teď popíši, proč od druhé poloviny již kniha nemá takové tempo. Stane se pro čtenáře nepříjemná věc, HP ve hře skončí a zoufale se snaží zpět zapojit. Přiznám se, že tato část mě však již tak nebavila, raději bych sledoval provádění dalších misí.

Game má celkem tři díly, já četl pouze první, který končí seriálovým stylem, tedy budí touhu vědět, jak bude příběh pokračovat. Žádná z hlavních otázek totiž není zodpovězena. Osobně mě však titul nezaujal natolik, abych o pořízení dalšího dílu uvažoval. Stejně lidovou cenu jako za úvodní ebook bych klidně zaplatil, ne však několik stokorun.

Anglické průpovídky kupodivu fungují

Kniha je bohatě zásobena anglickými výrazy, které se ojediněle spojují do celých vět. Naše mateřština se zde míchá s tímto jazykem ve výborném poměru. Pokud anglicky neumíte, nijak to dějovou linku nenaruší, patrně vám však bude vrtat hlavou, co to ten HP brblá. Pokud zmíněný cizí jazyk ovládáte, užijete si nadávky a trefná pojmenování. Co se týče zapojení IT, hrdina pošle pár emailů, použije IM, zná Google a v závěru dojde na hračky ve stylu filmů Dannyho parťáci – jmenovat mohu například brýle, které obelstí sítnicový skener.

Recenze Vodafone Smart III

Vodafone i tento rok dodržel tradici a před začátkem léta uvedl vlastní smartphone. Jedná se o Vodafone Smart III, označovaný rovněž jako 975N. V této recenzi nebudu zařízení popisovat z každého úhlu, protože s tímto úkolem se již vypořádala řada serverů, ale zaměřím se spíše na poznatky z praktického používání.

Když jsem hledal svůj nový mobilní telefon, měl jsem tři hlavní kritéria:

  • Android minimálně ve verzi 4.1
  • Elektronický kompas (kvůli geocachingu)
  • Rozumný poměr cena / výkon

Wi-Fi, GPS a podobné technologie jsem bral jako samozřejmost, protože jimi disponuje prakticky každý nový smartphone. Do oka mi padl Vodafone Smart III, nepodařilo se mi však s naprostou jistotou ověřit, zda-li přichází s elektronickým kompasem. Po otevření přiloženého manuálu se ovšem dozvídáte, že kompas skutečně využijete, stejně jako A-GPS (asistovaná GPS).

GPS

Ve volných chvílích se měním v hráče geocachingu a libí se mi i Ingress. S ohledem na tento fakt uznáte, že bez GPS bych se neobešel. S vyhledáním polohy jsem až na jednu výjimku problémy neměl, přibližně do jedné minuty si mobil opatřil souřadnice. Zmíněný neúspěšný případ se nesl v duchu neschopnosti získat fix přibližně po dobu pěti minut. Z Google Play jsem nainstaloval program GPS Status & Toolbox a po chvíli se již podařilo všechny potřebné satelity objevit. Pokud vás tedy budou trápit podobné problémy s GPS, mohu uvedenou aplikaci doporučit, protože společně s A-GPS urychlí odhalení správné pozice.

Rychlost systému

Další velmi diskutované téma. Dokáže levný telefon zajistit obstojnou práci s Androidem? Ano i ne. Když poprvé Vodafone Smart III zapnete, přivítá vás naprosto plynulé pracovní prostředí (což beru jako samozřejmost). S instalováním dalších aplikací se ovšem celkový dojem z rychlosti mění. A nejde pouze o programy viditelně spuštěné na pozadí. Nezapomeňme na nejrůznější hry a pomůcky, které běží společně s operačním systémem jen proto, aby uživatele upozornily na výhodnou akci nebo nutnost sklidit obilí ve hře. A zde právě vynikají dražší modely, protože si s větším počtem procesů na pozadí poradí. Snažím se proto v mobilu udržovat jen ty aplikace, které skutečně potřebuji. Prakticky jde o ty nejpoužívanější pomůcky od Google (Gmail, kalendář, Google Drive apod.). Vzdal jsem se i klávesnice SwiftKey. Příjemně mě totiž překvapila defaultní klávesnice, která zobrazuje i návrhy slov. Na aplikační dietě se Smart III chová plynule, pro každodenní používání je systém rozhodně více než použitelný. S každým nainstalovaným programem běžícím na pozadí se pochopitelně tento dojem mění.

Na druhou stranu je třeba říci, že s popsaným neduhem jsem se setkal i u mnohem dražších modelů. Jeden můj známý si stěžoval, že jeho Samsung Galaxy Nexus se již nechová tak rychle. Doporučil jsem odinstalovat všechny zbytečnosti. Odpověď zněla: „Skutečně to pomohlo.“

Vzpomínám si ještě na jeden případ. Do ruky se mi dostal velmi levný tablet Prestigio PMP3370B s až nesnesitelně trhaným operačním systémem. Jistě už tušíte. Tentokrát jsem pouze odstranil aplikaci Facebook.

Ano, nejde o nic nového pod sluncem. Zařízení samozřejmě disponuje znatelnější rychlostí, když na něm neběží mnoho procesů. Jde spíše o to, že řada aplikací běží skrytě na pozadí a uživatel si jejich přítomnost plně neuvědomuje.

Příslušenství

Smart III jsem zakoupil za 3 177 Kč, cenu, kterou uslyšíte v každé prodejně Vodafone. Možná však bude lepší si k pořizovacím nákladům přičíst jednu budoucí investici. Nabíjecí adaptér totiž vypadá velmi zvláštně a osobně nevěřím tomu, že podivně vyvedený USB konektor vydrží delší přenášení a používání. Nyní jen čekám na to, až se poruší izolace. Naštěstí však nepůjde o žádnou tragédii. Mobil totiž nabijete i z počítače nebo snadno zakoupíte jiný adaptér, protože USB patří mezi standardní konektory.

Nabíjecí adaptér

Nabíjecí adaptér

Zhodnocení

Pro mě stále Vodafone Smart III symbolizuje výhodnou koupi. Potěšila mě především přítomnost elektronického kompasu, který u jiných levných telefonů chybí. Za Smartem III stojí Alcatel, a proto se nebojím nekvalitního zpracování. Pokud se udržím na uzdě ohledně počtu nalistovaných aplikací, získávám dle mého názoru za 3 177 Kč výborného každodenního společníka. Proti je snad pouze baterie, která při náročném používání od rána do večera nevydrží, běžný pracovní den však s přehledem zvládá.