WAN – Wide Area Network

WANPod třípísmenným označením WAN se skrývá počítačová síť, která může plnit hned několik užitečných funkcí. Nejčastěji jde o propojení dvou vzdálených míst. Firmy obvykle s pomocí WAN propojují lokální sítě (LAN). Umožní tak například pracovníkům přistupovat k interním dokumentům společnosti z rozdílných míst. Prakticky nejznámější příklad typický pro WAN představuje internet. Mnoho organizací, které se pro nasazení vlastní Wide Area Network rozhodnou, však budují síť pouze pro své soukromé potřeby.

Cisco v tomto případě doporučuje rozdělit topologii na tři skupiny zařízení:

  • Enterprise Campus – servery uvnitř firmy apod.
  • Enterprise Edge – rozhraní sloužící pro propojení s ISP
  • ISP Edge – zajišťuje samotné spojení s druhou (vzdálenou) stranou

Většina přenosu dat se v případě WAN děje pouze na prvních dvou vrstvách ISO/OSI modelu. To znamená, že není zajištěna detekce chyb. Wide Area Network se spoléhá na zařízení pracující na vyšších vrstvách (např. router).

V současnosti existuje několik rozdílných metod komunikace ve WAN prostředí:

  • point-to-point (Cisco HDLC, PPP) – jde o spojení dvou bodů, které je trvalé (vyhrazené).
  • packet switched (X.25, Frame Relay, ATM) – data se přenáší po paketech, které putují rozdílnými cestami. Stává se proto, že dorazí v jiném pořadí, než byly odeslány.
  • circuit switched (ISDN) – jasný příklad symbolizuje klasický telefon. Dochází zde k vytvoření dočasného spojení, které se však během přenosu nemění.

Zajímavost

Protokol X.25 rozhodně nepatří mezi moderní technologie. Díky své velmi omezené přenosové kapacitě se s ním například dnes setkáme u platebních terminálů či bankomatů.

Mnohem širším využitím již disponuje Frame relay. S vyšší rychlostí se logicky proměňuje v zástupce zastaralého protokolu X.25. Během komunikace si vytváří virtuální permanentní okruh (tzv. PVC), k jehož identifikaci používá DLCI (Data-Link Connection Identifier).

ATM se někdy přiřazuje do skupiny fungující na principu přepojování buněk. Data totiž posílá v tzv. cells a dosahuje rychlosti přes 600Mb/s. Nasazuje se proto i pro přenos VoIP či videa.

A nyní lehce zabrousíme k otázce financí, které předurčují reálné využití představených technologií. Mezi nejlevější variantu patří přepojování okruhů (Circuit switched ). S největšími náklady je naopak spojena pronajatá linka (point-to-point ). Ta se však řadí mezi jednoznačně nejbezpečnější.

Napsat komentář