Hola: Snadno použitelný proxy server dostupný zdarma

Odmítá se vám zobrazit webová stránka a jako důvod uvádí, že se nacházíte mimo vybraný stát nebo kontinent? S pomocí projektu Hola ji můžete snadno přesvědčit, že se v kýženém místě vyskytujete. Jedná se totiž o bezplatný proxy server zkombinovaný navíc s VPN. Dojde tedy k vytvoření spojení mezi vaším počítačem a prostředníkem Hola. Ten si následně vyžádá dotyčnou webovou stránku a její obsah pošle vám. Protože Hola podle IP adresy skutečně spadá do dané země, nemá web žádné připomínky.

Koncept používání proxy serverů k obcházení geografického omezení není žádnou novinkou, Hola mě však zaujala velmi jednoduchým použitím. Službu tak použije i člověk, který pod pokličku IT příliš nevidí. Projekt je k dispozici pro Windows, Android, Chrome, Firefox a Mac OS. Já běžně používám Linux, a proto jsem zvolil plugin pro Chrome. Ten stáhnete přímo z oficiálního tržiště sdružujícího jednotlivá rozšíření.

Po dokončení instalace stačí přejít na stránku, jenž se odmítá zobrazit. V pravé části adresního řádku (omniboxu) klikněte na ikonku Hola. Následně zvolte zemi, kterou portál vyžaduje. Hotovo.

Pro vybrané portály jsou dokonce k dispozici speciální skripty, jenž Hola použije ke správnému automatickému nastavení. Pokud například zavítáte na hulu.com, nemusíte se o nic starat, Hola vše udělá za vás. Stačí jen opět v menu jedinkrát kliknout. Seznam skriptů naleznete pod záložkou Settings, kde lze jednotlivé položky spravovat a hledat další pomůcky tohoto druhu. Jejich počet roste, podívejte se například zde.

Hola na hulu.com

Hola na hulu.com

Další výhodu projektu Hola vidím v rychlosti. S klidným svědomím proto můžete na cílové stránce otevřít video. S podobným úkolem mívají bezplatné proxy servery často problémy, Hola však s tímto případem počítá a dokonce k němu i sama vybízí. Pro zmíněnou online videotéku hulu.com se například přiřadí server pojmenovaný jako US fast slibující rychlou odezvu.

NetBeans: Lokální historie souboru

Důležitost svých dat si uvědomíme až poté, co je ztratíme. Pokud vaše vývojové prostředí automaticky nevytváří zálohy, můžete být jednoho dne nemile překvapeni. Stačí z roztržitosti smazat určitý soubor nebo jeho obsah přepsat starou verzí a rázem vzniká nepříjemná komplikace. Pokud však používáte NetBeans, problém s největší pravděpodobností vyřešíte. Defaultně totiž toto IDE ukládá týdenní historii změn souboru.

V NetBeans je potřeba nejprve otevřít soubor, jehož předchozí úpravy vás zajímají. Poté v menu vyberte Team -> Local History -> Show Local History. Zobrazí se přehledně zpracované porovnání aktuálního stavu se starou verzí. Snadno rozpoznáte přidané i odebrané řádky. Jakmile objevíte hledanou zálohu, využijte funkci Revert from History dostupnou po kliknutí pravým tlačítkem myši.

Lokální verzování zdrojových kódů jsem využil již několikrát, a proto tuto vlastnost IDE NetBeans považuji za velmi užitečnou. Drobnou výtku však mám k ukládání sedmidenní historie. U větších projektů by tato doba nemusela být dostačující, jednou jsem obnovoval šest dnů starý záznam. Poradím proto, jak zmíněné období uchovávání záloh prodloužit. Zavítejte do Tools -> Options -> Miscellaneous. Poté vyhledejte záložku Versioning a v levém menu zvolte History. Volbu Remove Local History files older than (number of days) následně navyšte dle svého uvážení.

NetBeans - lokální historie

Ubuntu: Odesílání emailů na localhostu

Ve své podstatě tento článek volně navazuje na můj předchozí text, kde jsem prozradil, jak během vývoje webové aplikace pohodlně přijímat emaily za účelem testování správného chování. Ovšem k tomu, abychom si mohli zprávu přečíst, musí být nejprve odeslána. Velmi jednoduše lze tohoto cíle dosáhnout v Ubuntu po kontaktování služby Gmail. K doručení emailu se použijí servery Google, a to i na localhostu.

Nejprve je nutno nainstalovat pomůcku jménem sSMTP. K tomu slouží tento příkaz:

sudo apt-get install ssmtp

Nyní následuje nezbytné nastavení. Ve svém oblíbeném editoru zobrazte obsah souboru /etc/ssmtp/ssmtp.conf. K uložení změn však pravděpodobně budete potřebovat rootovská práva. Dozajista se proto bude hodit následující:

gksudo gedit /etc/ssmtp/ssmtp.conf

S právy roota dojde k otevření požadovaného umístění v GUI editoru.

Konfigurační soubor obsahuje komentáře, které začínají mřížkou (#). Tyto řádky můžete ignorovat. Cílem je dosáhnout následujícího stavu:

root=jmeno.prijmeni@gmail.com
mailhub=smtp.gmail.com:587
rewriteDomain=
hostname=jmeno.prijmeni@gmail.com
UseSTARTTLS=YES
FromLineOverride=YES
AuthUser=jmeno.prijmeni
AuthPass=nejakeTajneHesloKtereNikdoNevi

Ne všechny konfigurační parametry jsou přítomny, a proto se neostýchejte je do souboru připsat.V mém případě šlo o UseSTARTTLS, AuthUser a AuthPass. Když v uvedeném příkladu uvádím jmeno.prijmeni@gmail.com, mám tím na mysli email, který ve službě Gmail používáte. Část jmeno.prijmeni tedy zaměňte za své uživatelské jméno.

Blížíme se do finále, tu náročnější část již máme za sebou. Pro editaci /etc/ssmtprevaliases zadejte:

gksudo gedit /etc/ssmtp/revaliases

Konfigurace vypadá takto:

root:jmeno.prijmeni@gmail.com:smtp.gmail.com:587
uzivatelskeJmeno:jmeno.prijmeni@gmail.com:smtp.gmail.com:587

Je nutno každému linuxovému uživateli jednotlivě povolit používání sSMTP. Vyznačenou část uzivatelskeJmeno tedy nahraďte loginem, kterým se do Ubuntu přihlašujete. Pokud jej neznáte, použijte příkaz who, který vám jej ochotně připomene. Vypíše totiž informace o aktuálně přihlášených účtech. Uživatelské jméno se poté nachází v pomyslné tabulce hned na prvním místě. V mém případě (viz screenshot) se jedná o login ubuntu.

Příkaz who

K otestování správného nastavení poslouží tento příkaz:

sudo ssmtp prijemce@domena.tld

Po napsání své zprávy v terminálu stiskněte Enter a poté CTRL + D. Dojde k odeslání emailu nebo vypsání chybových hlášek.