I když se nemohu považovat za žádného znalce herní klasiky, který si řadu původních titulů osobně vyzkoušel na tehdejších konzolích, rád sleduji nejrůznější videa představující popsanou dobu a nebráním se ani různorodým retro článkům na shodné téma. Velmi mě zaujala práce člověka, který vystupuje pod přezdívkou AVGN (The Angry Video Game Nerd). Ve svých videích představuje a hodnotí hry se specifickým, pro někoho humorným, přístupem. Více než stovka epizod je dostupná volně ke zhlédnutí včetně českých titulků díky serveru VideaČesky.cz. Právě během sledování AVGN hlavní protagonista zmínil současný titul Evoland, jenž mapuje historii. To mě zaujalo natolik, že jsem se rozhodl hru vyzkoušet.

Od 2D světa k 3D grafice

Začínáte s monochromatickou obrazovkou a pohybovat se můžete pouze jedním směrem. Postupně odemykáte svobodný pohyb, lepší scrollování a ke slovu se dostávají zvukové efekty i barvy. Svoji pouť zakončíte plně v 3D. Odměnu za postup tak nesymbolizuje lepší vybavení vaší postavy, ale odemčení dalšího technologického nebo herního milníku. Ani si neumíte představit, jak potěší přítomnost savepointů nebo srdíček symbolizujících zbývající životy, díky nimž již neumřete po prvním kontaktu s nepřítelem. Evoland záměrně nevymýšlí žádné inovativní mechanismy a přichází s těmi léty ověřenými.

Zábava postupně odeznívá

Pokud se na Evoland budete dívat čistě jako na hru, dočkáte se zklamání. Do cíle se totiž dostanete přibližně po pěti hodinách a po odehrání poloviny této doby již začne titul ztrácet dech. Prvních 50 % symbolizuje kouzelné seznámení s tehdejší dobou, po přechodu k 3D však hra již poněkud zvolňuje tempo. Podle mého názoru měli autoři s přechodem k trojrozměrné grafice vyčkat a spíše se více zaměřit na 2D. Kdyby se další rozměr objevil až těsně před koncem, vůbec by mi to nevadilo.

Už jste někdy v dungeonu sbírali náušnice?

Já však Evoland vnímal jako interaktivní encyklopedii a proto jsem řadu nepříjemných vlastností odpustil. Co mám konkrétně na mysli? V rámci záchrany světa se ocitnete v dungeonu, kdy se hra promění v Diablo. Zabití nestvůr sice přináší předměty, které vylepšují vaše statistiky, vy však víte, že o ně brzy přijdete, protože se zkrátka nebudou hodit do dalšího stylu, který se Evoland rozhodne prezentovat. Pomalu se ani nemusíte namáhat sbírat peníze – není je za co utratit. Líbily se mi nicméně volné sloty na umístění náušnic, přiznám se, že těmi jsem ještě v žádné hře postavu nevybavil. Extrémně otravnou činnost představuje pohyb po finální mapě. Každou chvíli totiž na vás zaútočí skupina nepřátel. O ní přitom dopředu víte, že ji stejně porazíte. Sbíráte sice zkušenosti a zvyšujete svůj level, nenabyl jsem ovšem dojmu, že bych to potřeboval. Na zahraničním fóru jsem našel, že popsané neustálé útočení a zdržování od dosažení cíle cesty záměrně odkazuje na hru, která se údajně přesně takto chovala. Já vše nakonec vyřešil tak, že jsem ze soubojů zbaběle utíkal.

Vzpomínat budete na první polovinu hry

Až porazíte finálního bosse (návod zde) záhy zjistíte, že to nejlepší Evoland nabízí během svého počátku. Za zvážení proto stojí, zda investovat do koupi hry nebo se spokojit se zkrácenou bezplatnou flashovou verzí, která sice nenabídne 3D, ale nechybí ji původní dvojrozměrná zábavná část.